Vytisknout

Vzděláním ke zdraví

Autor: Honzák
Kategorie: blog
Zobrazení: 1188

psaci strojNon scholae, sed vitae, discimus, povykoval již Seneca na línou římskou školní mládež, Komenský se naopak snažil ty zanedbané flákače přilákat na hry, ale protože tenkrát ještě nebyly konzole (také by se asi moc neuplatnily, vzhledem k tomu, že za třicetileté války se pořád vypínal proud), moc neuspěl.  Marie Terezie to vzala zákonem, přestože už ve své době dobře věděla, že na některé žáky a žákyně budou čtyři základní početní úkony příliš velkým soustem. Stačily by dva, neboť i s nimi lze dojít ke správnému závěru, že bude-li jeden zedník stavět zeď jeden den, bude ji dvacet zedníků stavět dvacet dnů. Dosnes platí toto pravidlo na stavbě českých dálnic.


Možná by se i teď uplatnila pokroková metoda kancléře Bismarcka nazývaná cukr a bič, ale biče došly a cukr je prokazatelně nezdravý pro chrup adolescentů. Pouze my, co už máme umělý, mu můžem nezřízeně holdovat pamětlivi velkých úspěchů českého předsednictví v Evropsklé unii (i doma) dosaženého s heslem, MY VÁM TO OSLADÍME! Když nám diabetologové dovolí.
Uč se, vole, budeš pánem, budeš jezdit tatraplánem. Tímto poetickým způsobem nás mělo motivovat k větší školní píli dvojverší našeho dětství. Tatraplán – rovněž podle tehdejší definice – bylo lidové vozítko, v němž se vozil lid prostřednictvím svých volených zástupců. Řekněme si však otevřeně, že v něm velmi často jezdili také nevolení, nýbrž dosazení příslušníci StB. Dnes už nikoho nepřitahuje, ačkoliv udavačství jako nejprve lidová zábava a posléze dobře zavedená živnost se díky bohatým sponzorům dostává opět do módy, pardon, je “in”. A to navzdory tomu, že sám podněcovatel se viditelně dopustil snahy o podplácení jednoho úředníka tlačenkou.
Australané na to jdou přes zdraví. a jejich vědci křičí: Riziko kardiovaskulárního onemocnění je dvojnásobné u lidí bez vzdělání. Takoví lidé onemocní dvakrát častěji než majitelé univerzitních diplomů. Protože je to studie podniknutí na jižní polokouli, není jasné, zda to platí také pro nás, ale nejspíš ano. Vědci ze Sax Institute v jižní Austrálii (všimli jste si někdy, že v Austrálii mají mapy s jižním pólem nahoře?) vyšetřili v Novém Jižním Walesu celkem 267153 mužů a žen starších pětačtyřiceti let a porovnali jejich zdravotní stav se stupněm dosaženého vzdělání.
Hezké je, že výzkum vede dívka jménem Rosemary a ta řekla na tiskové konferenci k závěrům studie doslova tohle: „Čím nižší je vaše vzdělání, tím vyšší je pravděpodobnost, že dostanete infarkt, nebo cévní mozkovou příhodu – to jsou zneklidňující, ale jasné výsledky naší studie.” Výsledky říkají, že pravděpodobnost u osob mezi 45-64 roky je dvojnásobná, někdy až o 150 % vyšší, že je klepne. Nejlépe jsou na tom lidé s univerzitním diplomem, o třetinu hůř středoškoláci a nejhůře ti, kteří mají pouze základní vzdělání. Podle závěrů práce je to výsledek ekonomického stausu, způsobu zaměstnání i životního stylu.
Osobně bych nevylučoval ani možnost, že vyšší inteligence je vlastně výrazem lepšího celkového životního naladění a celostně chápaného zdraví, které nenhonzakí jen absencí chorob, ale také flexibilním potenciálem. Není také bez zajímavosti, jak dobře vytrénovaný je jeden z řídících orgánů, teď vyjímečně mám na mysli mozek. Obávám se jen, že takový názor je dnes nekorektní, protože, jak to matematici milují, větší polovinu voličů uráží. Prostože ta ví, že správné je, když většina velí menšině. Třebas nezdravá té zdravé....
Zdroj: Rosemary J. Korda, Kay Soga, Grace Joshy, Bianca Calabria, John Attia, Deborah Wong, Emily Banks. Socioeconomic variation in incidence of primary and secondary major cardiovascular disease events: an Australian population-based prospective cohort study. International Journal for Equity in Health, 2016; 15 (1) DOI: 10.1186/s12939-016-0471-0