Vytisknout

POLITIKA OBORU

Zobrazení: 1151

DOPIS VÝBORU SPM ČLS VEDENÍ ČLK

Vážení kolegové,
Výbor Společnosti psychosomatické medicíny ČLS JEP oceňuje aktivity ČLK ve prospěch české medicíny. Nemůže ale souhlasit s některými názory na psychosomatickou medicínu, které se v posledních letech objevily v oficiálních dokumentech ČLK.

V usnesení XXVII. sjezdu delegátů ČLK z roku 2013 je na str. 5 v odstavci 43 uvedeno doslova: „Nezařazovat do systému postgraduálního vzdělávání obory, které nejsou založeny na principech EBM, jako jsou například psychosomatická medicína a čínská medicína.“ Rádi bychom věděli, jaký je nyní názor členů představenstva ČLK k psychosomatické medicíně. Bio-psycho-sociálně pojatá psychosomatická medicína, kterou naše odborná společnost SPM ČLS prosazuje, je v souladu s Ústavou WHO, kde je zdraví definováno jako bio-psycho-sociální fenomén, i s lékařskou praxí například v Německu, kde je běžná a je podporovaná zdravotními pojišťovnami. Je v souladu s vývojem v současné medicíně, protože vytváří protiváhu postupující specializaci a poskytuje návody, jak pracovat s pacienty s medicínsky nevysvětlitelnými příznaky (MUS). Proto by nebylo dobré, kdyby ČLK vzdělávání v psychosomatické medicíně zavrhovala. Věc je jistě na delší diskusi, ale pro začátek přikládáme stanovisko Etické komise MZ k psychosomatice z loňského roku, a doporučený postup pro všeobecné praktické lékaře u pacientů s MUS.
Očekáváme Vaše vyjádření ve věci vzdělávání v psychosomatické medicíně.

ZÁSADNÍ NÁMITKA K NÁVRHU VYHLÁŠKY O NÁSTAVBOVÝCH OBORECH LÉKAŘŮ A ZUBNÍCH LÉKAŘŮ

Mgr Barbora Poláková
Vedoucí oddělení uznávání kvalifikací
odbor vědy a lékařských povolání

Věc: zásadní námitka k návrhu vyhlášky o nástavbových oborech lékařů a zubních lékařů v rámci připomínkového řízení
Výbor naší odborné Společnosti psychosomatické medicíny ČLS JEP, člen Evropské asociace psychosomatické medicíny (EAPM) po prostudování návrhu novely Vyhlášky o nástavbových oborech lékařů a zubních lékařů podává zásadní námitku, že z návrhu zcela vypadla psychosomatika. Žádáme, aby byla v novele vyhlášky zachována jako nástavbový obor.
ZDŮVODNĚNÍ
Za krátkou dobu své existence jsme ve spolupráci se Společností všeobecného lékařství vydali doporučený postup pro léčbu pacientů s MUS pro praktické lékaře. Začali jsme budovat síť psychosomatických pracovišť, když vzdělávání v oboru na půdě IPVZ běží už řadu let. Proběhly první atestace, na padesát lékařů je přihlášeno do oboru, o studium je značný zájem. Mnohaletá stagnace bio-psycho-sociálně pojaté psychosomatiky v našem zdravotnictví byla z pohledu německého zdravotnictví nepochopitelná. V Německu byl tento obor zaveden již v r. 1986 a také díky tomu je dnes psychosomatika povinnou součástí vzdělávání každého německého lékaře. Neustále rostoucí náklady na naše zdravotnictví významně zvyšují pacienti s chronickými neinfekčními chorobami a s medicínsky nevysvětlenými příznaky (MUS), které se bez rozvoje bio-psycho-sociálního přístupu ve zdravotnictví jen obtížně zvládají. Vzdělávání v psychosomatické medicíně umožňuje kvalitativní změnu v porozumění těmto poruchám a tím i v chování lékařů k pacientům. Na základě komplexnější znalosti bio-psycho-sociálního přístupu lékaři lépe rozpoznávají psychické a sociální kořeny stonání svých nemocných a místo zbytečných opakovaných somatických vyšetření snadněji motivují pacienta k adekvátní psychosomatické léčbě. Nejde nám jen o zavedení psychosomatiky do práce lékařů, ale o výchovu odborníků na psychosomatiku, kteří pracují na celý úvazek na specializovaném psychosomatickém pracovišti. Vzdělávání v psychosomatické medicíně je tak základem pro rozvíjení vysoce potřebné sítě psychosomatických týmů. Psychosomatickou medicínu na vědeckých základech rozvíjí kromě Německa také Rakousko, Belgie, Itálie, Holandsko, Polsko, Španělsko, Švýcarsko, Lotyšsko a Česká republika, které spolupracují v evropské asociaci EAPM.
Nástavbový obor Psychosomatika nemá být další úzkou specializací, ale právě naopak, rozvíjí vědomosti ze všech tří oblastí bio-psycho-sociálního přístupu. Více než 900 hodin teoretické přípravy, klinické praxe a supervize nelze směstnat do krátkodobého funkčního kurzu. Bio-psycho-sociálně definovaná a na vědeckých základech rozvíjená psychosomatická medicína je také nejlepší obranou moderní evropské medicíny před nejrůznějšími nabídkami, které jsou v rozporu s medicínskou vědou, a před léčiteli a šarlatány, se kterými mnozí pacienti zbytečně ztrácejí čas ke škodě svého zdraví. V současné situaci, kdy existuje silný poslanecký tlak na prosazení čínské medicíny do našeho zdravotnického systému, stává se psychosomatická medicína nepostradatelnou oporou argumentace na úrovni současných poznatků evropské vědy nejen v biologických ale také psychosociálních disciplínách.
Psychosomatika se stala u nás nástavbovým oborem po mnohaleté usilovné práci řady lékařů teprve v r. 2013. Uvědomujeme si, že postavení psychosomatické medicíny nemá příliš podporu ve vedení ČLK, což si vysvětlujeme složitým vývojem a nedostatkem vzdělávání na půdě LF. Řada oborů dnes postrádá možnost psychosomatické péče pro své chronické pacienty, zahrnující komplexní bio-psycho-sociální pohled na nemoc a zdraví (GIT, kardiologie, neurologie, FBLR ale i urgentní medicína a další). Zahraniční zkušenosti ukazují, že zavedení tohoto oboru vede obvykle k snížení nákladů na velikou skupinu pacientů s chronickými neinfekčními chorobami (až 40 % pacientů). Na organizaci a ochraně této složité oblasti vědomostí by mělo záležet především MZ. Bez vědecky pojaté psychosomatické medicíny bude muset neustále řešit problémy s pacienty i s poskytovateli problematické péče mimo zdravotnictví. Veřejnost je ve věci psychosomatické medicíny stále aktivnější a dožaduje se psychosomatické péče, jaká je v sousedním německém zdravotnictví běžná.
Pokud novelou Vyhlášky o nástavbových oborech lékařů a zubních lékařů nyní zrušíte psychosomatickou medicínu jako nástavbový obor, zastavíte tento nadějný vývoj na mnoho let. Připomínáme, že etická komise MZ koncem minulého roku projednala situaci psychosomatické medicíny a jednoznačně podpořila její rozvoj v rámci zdravotnictví. (příloha 1) Náš požadavek podpořila v době jejího prvního ohrožení před rokem také řada senátorů a akademických pracovníků, jejichž seznam přikládáme. (příloha 2). Přikládáme také přehledný editorial o situaci psychosomatiky v německém zdravotnictví z května minulého roku.
V Liberci 13. 3. 29017
MUDr. Vladislav Chvála, předseda odborné Společnosti psychosomatické medicíny ČLS JEP

Na vědomí: prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc. MBA, předseda ČLS JEP