PSYCHOSOM | ��asopis pro psychosomatickou a psychoterapeutickou medic��nu

VLADISLAV CHVÁLA: POSLEDNÍ BUDOU PRVNÍ?

Produkce textů v solidní (bio-psycho-sociálně pojaté) psychosomatické medicíně není nijak závratná, ale přeci se zdá, že letos to vydá na jednotlivá čísla. V tomto druhém letošním čísle najde čtenář příklady psychosomatického přístupu v revmatologické praxi, výborný přehled o novinkách v epigenetice, střípky z vědeckého bádání právě tak jako dozvuky bouřlivé diskuse nad jediným kódem Psychosomatická intervence.

ANDREA SMRŽOVÁ : PSYCHOSOMATICKÁ INTERVENCE V REVMATOLOGICKÉ AMBULANCI 

SOUHRN
V revmatologické ambulanci se setkáváme s širokou paletou diagnóz. Pacienti přichází s příznaky zapadající spíše do degenerativních a funkčních poruch jako např. osteoartróza či osteoporóza. Setkáváme se ale i s pacienty se závažnými, někdy i život ohrožujícími nemocemi jako jsou systémové choroby pojiva, vaskulitidy či zánětlivé revmatické choroby.

LENKA BACHRATÁ: EPIGENETIKA. JAK PROSTŘEDÍ A ZKUŠENOSTI FORMUJÍ NAŠI OSOBNOST, CHOVÁNÍ, SOCIÁLNÍ ROLI I NEMOCI 

SOUHRN:
Zdá se, že doba, ve které jsme věřili, že naši osobnost, chování a nemoci předurčují naše geny, pomalu ale jistě končí. Výzkum na poli epigenetiky prokazuje, že informace obsažená v genech je pod významným regulačním vlivem aktuálního prostředí a gen tedy neobsahuje zdaleka tak konkrétní informaci, jak jsme se dlouho domnívali.

STRES U JÍDLA VEDE K OBEZITĚ U MYŠI A ASI TAKÉ U NÁS
Zdá se, že známá divadelní hra O myších a lidech vystihuje něco dost podstatného: tak moc se od myší zase nelišíme. Kanadská vědecká dvojice, profesor Alfonso Abizaid a jeho doktorandka Andrea Smithová zkoumali vliv stresu u jídla na konečný výsledek – obezitu myší.

4 X CHIRURGIE A PSYCHOSOMATIKA
1. DÉLKA OPERACE, BOLEST A HOJENÍ V CHIRURGII

V Čechách není vzácností, že na cestu psychosomatického vzdělávání se dostávají i chirurgové a dokonce stojí v čele významných týmů (např. MUDr. Kabát na Psychosomatické klinice v Praze). O významu psychosomatiky v chirurgii existují i seriózní výzkumy.

ZAPOMEŇTE NA PRCHAVÁ PŘÁTELSTVÍ - DŮLEŽITÁ JE RODINA: 

SOCIÁLNÍ TAJEMSTVÍ MLYNAŘÍKA ODHALILO MIMOŘÁDNOU ÚROVEŇ RODINNÉ ODDANOSTI I BĚHEM MIGRAČNÍCH CEST. Jak podceňujeme ostatní tvory! Přátelství, toho jsme přeci schopni jen my lidé. Ale kdež…

ANDREA BROŽOVÁ: KONFERENCE ETIKA V PSYCHOTERAPII

 Záměr uspořádat konferenci věnovanou etice v psychoterapii vznikl na půdě České asociace pro psychoterapii jako přirozená odpověď na potřebu sdílení, zastavení a společného uvažování o tom, jak psychoterapeuti a psychoterapeutky přistupují ke své práci – a tím i ke klientům, kolegům a k sobě navzájem.

VLADISLAV CHVÁLA: JAK TO BYLO S KÓDY PSYCHOSOMATICKÉ MEDICÍNY

Když sledujeme vzrušenou diskusi kolem jediného dosud získaného lékařského výkonu psychosomatické medicíny, psychosomatická intervence (09170), o který se začaly jednotlivé skupiny lékařů přetahovat a obviňovat se z nekalých úmyslů, nemůžeme si nevzpomenout, kolik úsilí a dobré vůle stálo získání alespoň tohoto jediného kódu. Proto sepisuji jen fakta, ke kterým máme doklady. Zvažte, zda při té „bitce o kód“ máte všichni diskutéři správné informace.

JIŘÍ PEŇÁS: PSYCHIATRŮV DEKALOG: RADKIN HONZÁK A JEHO SPOLUPRÁCE S JEHOVOU

Všechno ví jenom pánbůh – a hned po něm psychiatři. Problém pánaboha v naší době je, že mlčí, což je jaksi součást jeho moderní identity, proto to za něj v rámci svých možností musí vzít oni, psychiatři. Ty lze považovat za následovníky starozákonních mudrců a proroků, což ovšem kryjí svým jakoby civilním povoláním. Klasickým vtělením proroka byl Sigmund Freud, vlídnější a lidštější podobou proroka naší české současnosti se jeví Radkin Honzák, který vedle toho zosobňuje archetypální roli moudrého starce (senex či moderně: wise old man).

KOLEM PŘIPRAVOVANÉHO KRATŠÍHO KURZU A JEDINÉHO KÓDU SE SPUSTILA BOUŘLIVÁ DISKUSE

Časopis Psychosom „Je médium určené především ke spolupráci všech, kdo se podílejí na poznání a léčbě komplikovaných bio-psycho-sociálně podmíněných poruch, ať už v medicínské praxi či v humanitních oborech, výzkumníků i kliniků a studentů těchto oborů,“ jak stojí v tiráži. Jak by mohla chybět rubrika „Politika a koncepce“ (pro kterou byla redakce napadena žalobou, kterou soud dosud neprojednal), anebo dokonce „Diskuse“? Bez diskuse není demokracie. Demokracie je ale jen, jak známo, pro dospělé osoby s dobrou vůlí. Jen takovou diskusí svět sílí a roste. O naší psychosomatice to platí také. Proto přinášíme informaci o proběhlé diskusi, která snad měla dobré jádro i když navenek ne moc šťastnou formu. Posuďte sami.

S RADKINEM HONZÁKEM

Redakce: Jak ses ty jako psychiatr dostal vlastně k psychosomatice? 

Radkin Honzák: Můžu říct poctivě: jako slepej k houslím. Měl jsem jakési ponětí, naši byli v nějakém spolku doktorů, co pašoval první penicilin od Fragnerů do koncentráků, a tak jsem měl medicínu na talíři z jiné ruky než na fakultě. Ta byla o lidech, zatímco na fakultě o nemocech, a to je zásadní rozdíl. Byl jsem tedy částečně nakaženej.

ZPRÁVY A INFORMACE Z VÝBORU SPOLEČNOSTI PSYCHOSOMATICKÉ MEDICÍNY J.E.P.

Pokud máte zájem o informace z odborné společnosti psychosomatické medicíny, hledejte zde