PSYCHOSOM | ��asopis pro psychosomatickou a psychoterapeutickou medic��nu

VLADISLAV CHVÁLA: CO VŠECHNO SEM PATŘÍ? s. 91

Při pohledu na obsah nového dvojčísla Psychosomu si může čtenář položit otázku, co všechno sem patří? Od pohledu Evy Křížové na udržitelnost medicíny, přes úvahy o významu kladení otázek v SFBT (na řešení zaměřená krátká terapie) Marka McKergowa v překladu Tomáše Zídka, až po novinky z oblasti mikrobiomu a jeho vlivu na naše chování a prožívání je to velké rozkročení.

EVA KŘÍŽOVÁ: UDRŽITELNOST JAKO NOVÉ TÉMA MEDICÍNY A ZDRAVOTNICTVÍ. s.94-103

Udržitelnost života obecně, přežití lidstva a planety, ale i udržitelnost současných civilizačních výdobytků, mezi něž v Evropě patří i rozvinuté zdravotnictví, je globální výzvou. Udržitelnost je novou veřejnou agendou, novým tématem ve vzdělávání od mateřských po vysoké školy, novým občanským projevem, ale nesnadno řešitelným politickým tématem.

MARK MCKERGOW : SFBT 2.0 JE TU? s.104-118 

NOVÁ GENERACE KRÁTKÉ TERAPIE ZAMĚŘENÉ NA ŘEŠENÍ JIŽ DORAZILA. Tento dokument se snaží popsat vývoj v oblasti krátké terapie zaměřené na řešení (SFBT) za minulé desetiletí.

RADKIN HONZÁK: PŘINESL COVID HIKIKOMORI? s. 119

Co je to covid, víme všichni až příliš dobře.
Hikikomori je japonský termín označující jedince, kteří se z různých důvodů vyhýbají lidské společnosti.

SPIRITUALITA V MEDICÍNĚ  s.121

Zájem o vliv spirituality a religiozity na zdravotní stav stále stoupá, jak dokládá graf znázorňující počet citací takových prací: 
Není pochyb o tom, že toto číslo v posledních letech významně narostlo, protože obecně platí, že po každé katastrofě spiritualita i religiozita v postižené oblasti narůstá a tentokrát byl (a je) pandemií covidu postižen v podstatě celý svět.

I VIRY MAJÍ SVOJE UŠI. VIRY JSOU SICE MRŇAVÉ, ALE VELICE ZDATNÉ. s.123 

Viry patří k nejmenším mikroorganismům, jsou daleko menší než bakterie. Je jich známo něco přes deset tisíc druhů a předpokládá se, že je jich mnohem víc. Jsou všude. Nějaký poetický vědec je pojmenoval „jmelím na stromu života“, protože se samy neuživí ani nerozmnoží.

SMÍ VĚDA DĚLAT VŠECHNO, CO UMÍ? A NEMĚLA BY RADĚJI DĚLAT, CO JE TŘEBA? s.124

Vědecký tým v Cambridge vedený profesorkou Magdalenou Zernickou-Goetzovou vytvořil umělý plod myši z jejích kmenových buněk, bez použití spermie a vajíčka. Použili tří typů buněk, každý pro jiný systém; z jednoho se vyvíjely tělesné orgány, z dalšího výživu poskytující žloutek a z posledního placenta.

MIKROBIOM A DEPRESE (VÝTAH ČLÁNKU) s.127

Jde o metaanalýzu 26 vybraných klinických prací. Střevní mikrobiom je významnou součástí našeho metabolismu. Předpokládá se, že ve střevě žije něco kolem 1018 druhů mikroorganismů, převážně anaerobních bakterií.

TOLERANCE NEJISTOTY U LÉKAŘŮ: VÝZNAMNÉ A OPOMÍJENÉ TÉMA. s. 130

Za stejných přesně definovaných fyzikálních a dalších životně důležitých podmínek se lidský organismus chová, jak chce. Platí to ve zdraví, tím spíše v nemoci. Medicína je proto profesí zatíženou vysokou mírou nejistoty, počínaje znalostí konkrétního zdravotního stavu pacienta, v jeho optimální léčbě a také míry pacientovy spolupráce.

MAGDALENA E. JEŽKOVÁ: SPIRITUÁLNÍ ZAKOTVENÍ JAKO FAKTOR ZDRAVÍ – OSOBNÍ KAZUISTIKA. s.132-137

Helen Flanders Dunbar(ová), absolventka teologické fakulty a významná osobnost psychosomatické medicícny, považovala náboženství za sjednocující sílu v osobním životě a silně akcentovala jeho vliv na uzdravování i osobnostní rozvoj.

RADKIN HONZÁK: ÚVAHA O AGRESI A VÁLKÁCH A TAKÉ O NEPŘÍTELI. s. 138-140

Přirozený stav je válka všech proti všem. (Thomas Hobbes) Osudem a možno říci pracovní náplní mýtů je padat.

STANISLAV KOMÁREK: ENANTIODROMIE – CO JEN TO MŮŽE BÝT? s.141-143

Slovo „enantiodromie“ (řecky enantiodromia) bývá do češtiny překládáno jako „protiběh“ a používá se v praxi poměrně zřídka. Je to škoda, protože jev jím označovaný potkáváme dnes a denně a většinou si jej vůbec neuvědomujeme. Ne že by se jednalo o objev posledních let, právě naopak.

JAN PONĚŠICKÝ: O ŘÁDU ŽIVOTA

Proč pojednání o řádu života? Poněvadž se zdá, že se v dnešní době rozpadá, jako bychom se už nemohli o něco stabilního a pravdivého opřít. Souvisí s tím v širokém slova smyslu i stále častější výskyt psychosomatických onemocnění?

VERONIKA DVOŘÁČKOVÁ: DŮSTOJNOST V MEDICÍNĚ. s .158-160

Důstojnost v medicíně (Grada Publishing, 2022) je jedenáctou publikací v sérii prof. Radka Ptáčka a doc. Petra Bartůňka, která přímo navazuje na tematicky obdobně zaměřenou konferenci České lékařské komory, jež se každoročně věnuje etickým aspektům současné medicíny.

VLADISLAV CHVÁLA: CO SE TO S NAŠIMI DĚTMI DĚJE? s.161-163

Knih s radami, jak na výchovu dětí jsou plné regály. Přesto odborníci žasnou a laici se diví, že tak stoupá potřeba péče o duševní zdraví dětí a dospívající mládeže, že nestačí kapacita pedagogicko-psychologických poraden, speciálních pedagogických center, ordinací pedopsychiatrů, pedopsychologů a terapeutů. Oddělení dětské psychiatrie praskají ve švech. Co se to děje s našimi dětmi?

RADKIN HONZÁK: SEBEVRAŽDA – OD ZLOČINU A HŘÍCHU K NEMOCI. s.164-167 

DEKRIMINALIZACE SEBEVRAŽDY MEZI SEKULARIZACÍ A MEDIKALIZACÍ V 17. – 19. STOLETÍ. ARGO, PRAHA, 2021. Recenze knihy DANIELA TINKOVÁ: BEZ ZPĚVU A BEZ ZVONĚNÍ

TOMÁŠ JIRAN: DO VLASTNÍCH ŘAD. s. 148-150

V rámci informací, které byly rozesílány před letošní psychosomatickou konferencí, jsem zachytil i zmínku pana doktora Chvály o dalším neúspěšném kole jednání s pojišťovnami o „našich“ kódech. Tedy o možnosti financování psychosomatické péče v Česku z prostředků veřejného zdravotního pojištění. V rámci mých příprav na konferenci jsem pak zkusil sepsat myšlenku, jejíž rozvedení vám teď nabízím.

DAVID SKORUNKA: KUDY VEDE CESTA DO EVROPSKÉ PSYCHOSOMATICKÉ MEDICÍNY? s.168-179

Společnost psychosomatické medicíny (SPM) je nejen součástí České lékařské společnosti J. E. Purkyně, ale také Evropské asociace psychosomatické medicíny (EAPM). Každý rok pořádá EAPM mezinárodní konferenci, na níž se potkávají kolegové z evropských zemí a jiných kontinentů. REPORTÁŽ Z KONFERENCE EVROPSKÉ ASOCIACE PSYCHOSOMATICKÉ MEDICÍNY (EAPM)

SPOLEČNOST PSYCHOSOMATICKÉ MEDICÍNY ČLS JEP MÁ NOVÝ VÝBOR

Vážené dámy, vážení pánové,
je mi ctí vám psát tento dopis jako nový předseda Společnosti psychosomatické medicíny (SPM) ČLS JEP. Píši vám až měsíc po zvolení, jelikož kompletní sestava rozdělení funkcí ve výboru je známa až nyní.

ANKETA – JAKÝ VÝZNAM MÁ SEBEZKUŠENOST ZÍSKANÁ V PSYCHOTERAPEUTICKÉM VÝCVIKU PRO LÉKAŘE?

Během letních měsíců byl uveřejněn vzdělávací program „lékařské psychoterapie“, který se podařilo víceméně v tajnosti vyjednat a odblokovat tak legalizaci vzdělávání lékařů v psychoterapii. To bylo zablokováno od r. 2017, takže situace všech lékařů, kteří absolvovali nikoli snadné vzdělávání v psychoterapii, byla dost zoufalá, navíc v kontrastu s neustále rostoucí potřebou psychoterapie v medicínské praxi.

J.A. KOMENSKÝ: LABYRINT SVĚTA A RÁJ SRDCE

Komeniolog Jan Hábl uvádí citát z Komenského, že cílem člověka je přemáhání samosvojnosti, to znamená: "Sám sobě patřiti, sobě nadmíru hověti, sobě se líbiti, svým bůžkem se dělati a to je příčina všech motanin, jinudostí a změteností lidských." Komenský také říká, že mnohé v životě není v naší moci, ale jiné ano, jen jde o to je najít, poznat je a napravit je...