Vydání 3-4/ 2023
GLOSY I.
Jak překládat termín „medicalization“ do češtiny?
Eva Křížová V poslední době rychle přibývá mladých sociologů, kteří se začínají věnovat oblasti medicíny a zdravotnictví. Není to jistě žádné překvapení a tyto oblasti si sociologickou reflexi více než zasluhují. I když jsou u nás sociologové, kteří se medicíně a zdravotnictví věnují dlouhodobě a systematicky (Bártlová, Křížová, Janečková, Hnilicová, Ivanovová, Jaroš a další), nemá tato aplikovaná specializace oporu v systému vzdělávání, a proto dochází k tomu, že přenos informací na další generace je omezený. Sociologie medicíny a zdravotnictví se spíše pěstuje na lékařských či zdravotně-sociálních fakultách, kde ale často slouží potřebám zdravotníků a není rozvíjena jako sociologická disciplína. Narážíme tedy na to, že začínající sociologové medicíny a zdravotnictví se znovu potýkají s tím, co bylo již kuloárově „vyřešeno“ počátkem 90. let, kdy se sociologie medicíny a zdravotnictví začala u nás svobodně rozvíjet. Je to především otázka terminologie, neboť nikdo ze sociologů medicíny nemůže opominout anglosaskou, hlavně severoamerickou produkci. Jedním z klíčových pojmů sociologie medicíny a zdravotnictví je termín, který v anglickém originálu zní medicalization. Je jím rozuměna expanze moderní medicíny do širokých oblastí společnosti při řešení problémů, které nejsou nemocí v pravém slova smyslu, ale jsou jako nemoc nahlíženy a řešeny. Je to v prvé řadě kulturní či civilizační proces, který je na jedné straně iniciován obrovskými úspěchy medicíny při zvládání infekčních chorob, na druhé straně podporován důvěrou společnosti a kreditem medicíny, ale který ze všeho nejvíce reprezentuje modernistický postoj zvládání přírody prostředky vědy a techniky. V poslední době do popředí nápadně vystupují komerční a podnikatelské souvislosti. Předmětem tohoto krátkého příspěvku není ale vysvětlovat obsah pojmu, nýbrž pouze přispět k jeho správnému užívání v češtině. Dle vyjádření odborníků na jazyk český se nedá doporučit, abychom do češtiny termín překládali slovem medikalizace, neboť zatímco v angličtině slovní základ medical něco znamená (adjektivum lékařský, medicínský), v češtině nikoliv. Doslova ve svém odborném posudku ze dne 14. 5. 2009 píší, že slovní základ medik-, který slouží jako základ pro tvoření celého výrazu medikalizace, významově neodpovídá tomu, co by měl výsledný výraz vyjádřit: Jde totiž o rozšiřování medicíny. Rozhodně bychom proto dali přednost výrazu tvořenému od základu medic-. V takovém případě přicházejí v úvahu dvě podoby překladu, a sice medicinalizace a medicinizace. Obě jsou z jazykového hlediska přijatelné a medicinizace je dokonce podle jazykových odborníků „slovotorně náležitější“. Ale stejně ospravedlněna je i varianta medicinalizace, neboť přípona -izace (medicinizace) důsledně vystupuje jen tam, kde od základového jména nelze vytvořit přídavné jméno na -ální. To ovšem v případě medicíny možné je a existence přídavného jména medicinální (i přes to, že má jiný význam) zřetelně existenci tvaru medicinalizace umožňuje a legitimizuje. Dokonce je podle odborníků z jazykové poradny považována za komunikačně výhodnější v tom, že „z ní daleko lépe bude zřetelný význam, který má vyjádřit, než by tomu bylo z podoby medicinizace“. Na závěr nelze než konstatovat, že medikalizace nemá v odborných textech místo, zatímco obě další varianty – medicinizace i medicinalizace – jsou považovány za stejně vhodné. Poděkování patří panu Martinovi Benešovi a jeho kolegům z Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., oddělení jazykové kultury – jazykové poradny.
PhDr. Eva Křížová, PhD3. LF UK, Ústav ošetřovatelstvíEva.Krizova@lf3.cuni.cz
Web7master s.r.o.