PSYCHOSOM | ��asopis pro psychosomatickou a psychoterapeutickou medic��nu

CHVÁLA V.: JAK BUDEME LÉČIT V DOBĚ POSTPRAVDIVÉ?

Slovem roku 2016 se prý stalo slovo „post-truth“, tedy „postpravda“. Charakterizuje celou naši epochu, nebo pojmenovává hlavní problém naší doby? Máme už dobu "postfaktickou"? Zmizela potřeba testovat pravdivost? Jde už jen o to, kdo má silnější hlas?

HONZÁK R.: DŮKAZY ÚČINNOSTI PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU, PSYCHOSOM 2017; 15(1) S.7-14
Účinnost psychosomatického přístupu je prokazována klinickými výsledky a dnes je možné pomocí zobrazovacích a dalších metod z oblasti neurověd objektivizovat děje, které jsou za to odpovědné. Autor shrnuje současné teorie podložené objektivními nálezy zjišťovanými v průběhu terapie.

HONZÁK R: TĚLESNÁ NÁMAHA A KOGNITIVNÍ FUNKCE. PSYCHOSOM 2017; 15(1), s.21-28
Mezi rizikové faktory vedoucí ke kognitivnímu úpadku patří sedavý životní styl, nedostatek tělesného pohybu, nedostatek psychické stimulace a sociální izolace. Fyzická aktivita a cvičení jsou protektivní faktory významně snižující riziko demence. Předložená práce shrnuje výsledky několika čerstvých studií potvrzujících tento příznivý vliv, včetně některých sofistikovaných strategií.

STACKEOVÁ D., JAVŮRKOVÁ V.: VLIV POHYBOVÉ AKTIVITY NA KOGNITIVNÍ FUNKCE U SKUPINY SENIOREK. Psychosom 2017; 15(1), s. 29-40  Příspěvek se zabývá tématem z oblasti psychosomatických vztahů v rámci pohybového systému – vztahem pohybové aktivity a kognitivních funkcí, jehož pochopení je významné jak pro oblast prevence, tak pro oblast terapeutickou. Příspěvek přináší výsledky výzkumu provedeného na skupině seniorek ve věku od 64 do 78 let. Jejím cílem bylo sledování zlepšení funkce paměti a dalších kognitivních funkcí vlivem pravidelného cvičení.

ŠIMEK J.: HRANICE PSYCHOSOMATIKY

Psychosomatika je velmi zvláštní medicínský obor. Existuje již více než osmdesát let, přesto není shoda v tom, co je jeho obsahem, jaké by zde měly být pracovní metody. Dokonce se diskutuje o tom, jak má psychosomatika existovat, zda má být zvláštním medicínským oborem, nebo součástí myšlení a práce každého lékaře. Přesto zde stále je a nezdá se, že by se blížil její zánik. Vysvětlení těchto zvláštností je jednoduché. Psychosomatika vznikla jako protiváha dvěma trendům v současné medicíně. Narůstající specializaci a znevažování všeho, co nelze doložit vědeckým výzkumem.

BAŠTECKÁ B.: KOMENTÁŘ K ČLÁNKU EVIDENCE BASED MEDICINE? ANEB O AUTORITĚ, SVOBODĚ A ZODPOVĚDNOSTI

Vladislav Chvála mi dal k recenzi článek právníka I. Telce. „Recenzovat ho nemůžu,“ řekla jsem, „protože nejsem právník. Můžu ale napsat komentář ze své vlastní pozice a říct, proč s vyzněním článku nesouhlasím.“ „Mně se ten článek líbí, protože souzní s tím, co si myslím,“ řekl na to šéfredaktor.

Růžička J.: Novoroční úvahy

Co nás lidi bytostně určuje je svoboda. Svoboda jako bytostný znak člověka. Bez ní je lidská existence, lidský osobní i společenský život nemyslitelný. Je základním předpokladem lidství, je jako vzduch, který samozřejmě a neustále dýcháme. O její důležitosti se dozvídáme, když začíná chybět, její význam poznáváme až tehdy, až když už jsme zotročení a vyvlastněni ze svých práv, až je nám upřena důstojnost, jméno a význam, pošlapána hrdost a čest, uzavřeny naděje.

HONZÁK R.: PŘEČETLI JSME ZA VÁS
Obsah Psychosom Med 2016;78(9):975-1113

Letošní poslední dvojčíslo Psychosomatic Medicine přináší soubor článků věnovaných důsledkům nepříznivých okolností v prenatálním a časném věku (ELA – Early Life Adversity) na pozdější vývoj a typ onemocnění a poruch.

STANOVISKO ETICKÉ KOMISE MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ K PROBLEMATICE PSYCHOSOMATICKÉ MEDICÍNY

Etická komise ministerstva zdravotnictví ČR jednala o problematice psychosomatické medicíny na základě „Petice na obranu nástavbového oboru Psychosomatické medicíny“, kterou Společnost psychosomatické medicíny zaslala na MZ. Odbor vědy a lékařských povolání tuto petici předložil k projednání EK MZ.