GLOSY II.

Neaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnocení
 

Otevřenost jako rys osobnosti je spojena s vyšší aktivitou serotoninergního systému

Michaela Hůlková Studie zveřejněná v tomto roce prokázala na zdravých dobrovolnících, že otevřenost k novým zkušenostem je spojena s vyšší aktivitou serotoninergního systému (zkoumáno prostřednictvím zobrazení hustoty 5-HTT v mozku pomocí PET, Kalbitzer a kol., 2009). Nedostatek serotoninu patří mezi hlavní příčiny deprese. Tuto skutečnost podporuje zejména dobrý účinek selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Lze se domnívat, že otevřenost k novým zkušenostem je spojena s přenosem serotoninu i u depresivních osob. Pokud tomu tak skutečně je, co to pro nás znamená? Má smysl orientovat psychoterapii a edukaci depresivních pacientů tak, aby byli více otevřeni novým věcem? Přinesla by taková péče bendit osobám ve vysokém riziku vzniku deprese? Abychom na tyto otázky mohli odpovědět, potřebovali bychom nejprve rozumět kauzalitě: Mají osoby s naučenými rigidními postoji v běžném životě vyšší riziko vzniku deprese? Nebo se u lidí s genetickými predispozicemi objevují zároveň rigidní postoje jako součást jejich charakteru a zároveň jsou tito lidé náchylnější ke vzniku depresí? Murphy a kol. v roce 2002 prokázali, že snížený příjem tryptofanu, z něhož se serotonin syntetizuje, vede k rigidnějšímu chování a k snížené toleranci vůči zátěži (Murphy a kol., 2002). Tento výzkum podporuje tvrzení o působení serotoninu na rigidní postoje a depresi. Jiné výsledky přináší letos publikovaný výzkum sledující interakci mezi polymorfismem serotoninového 5-HT transportéru (5-HTTLPR), nepříznivými životními událostmi a depresí u mladých dospělých. Kohortová studie sledovala prospektivně 309 osob od narození do věku 19 let. Výskyt deprese a úzkosti u mladších dospělých byl výrazně spojen s výskytem nepříznivých událostí v primární rodině a stresem v běžném životě. Naopak souvislost mezi samotným genetickým polymorfismem serotoninového transportéru a depresí se neprokázala. Nejsilnějším prediktorem těžké deprese byla kombinace výskytu nepříznivých událostí v rodině a nálezu homozygotních alel dlouhé varianty promotorové oblasti genu serotoninového transportéru (Laucht, 2009). Víme, že pouhé genetické predispozice neznamenají verdikt nemoci. Přepis genetické informace na bílkoviny představuje proměnlivý systém, neustále reagující na prostředí okolo nás. Je tedy možné, že se výchovou ovlivněné rigidní postoje odrážejí na molekulárně-biologické úrovni odchylkou v serotoninergní transmisi, a ta pak vede k rozvoji depresivní symptomatiky. V tomto směru je ale ještě třeba dalších kvalitních výzkumů. Zejména chybí v této oblasti studie sledující změny v receptorových systémech po psychoterapii s ohledem na klinické zlepšení pacienta.  

Zdroje:

  1. Kalbitzer, J. et al: The personality trait openness is related to cerebral 5-HTT levels. Neuroimage 45, 2009, 280–285.
  2. Murphy et al.: The effects of tryptophan depletion on cognitive and affective processing in healthy volunteers. Psychopharmacology 163, 2002, 42–53.
  3. Laucht, M., et al.: Interaction between the 5-HTTLPR serotonin transporter polymorphism and environmental adversity for mood and anxiety psychopathology: evidence from a high-risk community sample of young adults. Psychopharmacology 2009, 20, 1–11.
MUDr. Michaela Hůlková
Psychiatrická klinika LF a FN Hradec Králové
Sokolská 581, Hradec Králové 500 05
tel. 495 832 222
hulkova@fnhk.cz

 

This work, by Psychosom, is licensed under CC BY 4.0