PSYCHOSOM | ��asopis pro psychosomatickou a psychoterapeutickou medic��nu

(PSYCHOSOM, 2010;8(1), Glosy, s.13)

Vztah mezi depresivní poruchou a infarktem myokardu (IM) je dlouhodobě studován a dosavadní výsledky potvrzují, že se deprese jeví jako významný rizikový faktor jak další koronární příhody, tak přežívání nemocných. V letošním zářijovém čísle Arch Gen Psychiatry byly publikovány výsledky sedmiletého sledování celkem 369 pacientů zařazených do studie SADHART (Sertraline AntiDepressant Heart Attack Trial), která byla zahájena v roce 2000, a sledování bylo ukončeno v roce 2007. Cílem studie bylo nalézt okolnosti související s pozdější (dlouhodobou) mortalitou po IM a závažností deprese na počátku sledování, výskytem dřívějších depresivních epizod, skutečností, zda deprese propukla již před IM, nebo až po něm, výsledky šestiměsíční antidepresivní terapie sertralinem a zlepšením nálady nezávislým na léčbě. Studie byla dvojslepá, placebem kontrolovaná a byli do ní zařazeni nemocní, kteří splňovali kritéria velké depresivní poruchy. Během sedmiletého sledování zemřelo 75 nemocných (20,9 %). Ani předchozí depresivní epizody, ani propuknutí deprese po prodělaném IM nebyly ve vztahu k dlouhodobé mortalitě, rovněž se nenašla souvislost mezi ní a šestiměsíční léčbou sertralinem. Coxův proporcionální náhodný model rizika však potvrdil, že závažnost (intenzita) depresivní poruchy na počátku (relativní riziko 2,30; IS 1,28–4,14 při p<0,006) a neúspěch antidepresivní terapie, která nevedla ke zlepšení deprese (relativní riziko 2,39; IS 1,39–2,44, p<0,001), byly významně a nezávisle spojeny s vyšší dlouhodobou mortalitou. Naopak výrazné zlepšení depresivních obtíží bylo v souvislosti s lepší adherencí k léčbě. Autoři uzavírají, že intenzita deprese, která se objeví během několika týdnů po IM, stejně jako neúspěch antidepresivní léčby, zvyšuje více než dvojnásobně mortalitu během dalších sedmi let. Vzhledem k tomu, že deprese snižuje spolupráci s léčebným režimem a zvyšuje mortalitu, je třeba ji aktivně vyhledávat a útočným způsobem léčit. Takže zatímco v akutním stavu zabíjejí především MECHANISMY ÚZKOSTNÉ REAKCE, z hlediska dlouhodobého přežití je daleko významnější přítomnost neléčené DEPRESE. Glassmann AH, et al.: Psychiatric Characteristics Associated With Long-term Mortality Among 361 Patients Having an Acute Coronary Syndrome and Major Depression. Arch. Gen. Psychiatry 2009; 66(9): 1022–1029. Do redakce přišlo 3. 12. 2009

This work, by Psychosom, is licensed under CC BY 4.0