Vápeníková K. a kol: Management stresu u příslušníků vězeňské služby

Hodnocení uživatelů: 5 / 5

(PSYCHOSOM, 2010;8(2) Výzkum, s. 105-112)

SOUHRN

Vápeníková K,* Štěpánová T, Poušek L: Management stresu u příslušníků vězeňské služby.

PSYCHOSOM, 2010;8(2), s.105-112 Prevence stresu je u pracovníků náročných povolání významným krokem k zlepšení atmosféry na pracovišti i zdravotního stavu zaměstnanců. Autoři popisují systémovou intervenci ve stylu transakční analýzy provedenou u pracovníků eskortní služby ve sledovaném období tří měsíců. Její výsledky se pozitivně odrazily v subjektivně hodnoceném stresu zaměstnanců dotazníkem Stress profile. Klíčová slova: stres, transakční analýza, protistresová intervence, stress profile

SUMMARY

Vápeníková K, Štěpánová T, Poušek L: Stress prevention in prison guard staff.

PSYCHOSOM, 2010;8(2): pp. 105-112 Stress prevention in strenuous professions represents important measure for improvement of working conditions as well as staffers´health state. The authors present the results of system stress intervention in prison guard staff. They use transactional analytical methods of „positive strokes“ during the pursued three-month period. The results, evaluated by the method Stress profile are encouraging. Key words: stress, transactional analysis, stress management, stress profile

ÚVOD

Pracovní stres má nežádoucí následky na zdraví a bezpečnost osob i na dobrý stav organizací, v nichž pracují, a jeho riziko tkví v dopadu jak na život jednotlivců, tak i na produktivitu organizací. Stres na pracovišti má velmi rozmanitou podobu. Organizační problémy se mohou týkat samotného pracovního procesu včetně restriktivních reorganizací, komunikace s nadřízenými a ostatními pracovníky, snahy po maximálním výkonu a výdělku, ale také narušených interpersonálních vztahů. Povinností zaměstnavatele je zajistit pracovníkům dobré pracovní podmínky bez stresujících faktorů, jejichž dopad negativně ovlivňuje zdraví lidí i jejich výkon. Dobrý manažer ví, že otázky stresu jsou úzce spojeny s ekonomickými faktory – stres vede k fluktuaci, zvýšené nemocnosti, redukci pracovního výkonu, nízké produktivitě práce, nespokojenosti a stížnostem. Předcházení stresu je mnohem efektivnější a účinnější než řešení jeho následků. Důležitou součástí práce manažera je vytvářet optimální pracovní klima na pracovišti, harmonizovat pracovní vztahy v týmu, motivovat ostatní, řešit konflikty a snižovat stresové zatížení v organizaci. Je třeba si uvědomit, že nelze úplně odstranit pracovní stres, ale lze ho řídit či ovládat. (Walance, 1991) Individuální stres vzniká, pociťuje-li osoba, že nedokáže odpovídajícím způsobem zvládnout nároky, které jsou na ni kladeny, nebo že se nedokáže vypořádat s jevy, které ohrožují její duševní pohodu (Lazarus, 1966, 1976: Cox, 1990; Honzák, 1995). Stres ovlivňuje člověka ve všech oblastech jeho života od narození do smrti. Současný trend je sledovat stres v pracovní oblasti a zkoumat pracovní zátěž. (Baker, 1985) Podle nejnovějších studií trpí různými zdravotními potížemi, jejichž vznik je příčinně dáván do souvislosti se stresem, 25 % zaměstnanců v zemích EU. (Aaltonen a kol. 2000) Je pochopitelné, že pracovníci náročných profesí, v nichž v pracovní náplni dominuje styk s lidmi, jsou vystaveni většímu působení stresových vlivů. Mezi ně patří také vězeňská služba. Vězeňská služba ČR je ozbrojeným bezpečnostním sborem. Ve svém výzkumném šetření se zaměřuji pouze na jednu její složku, a to na eskortní oddělení, které střeží, předvádí a eskortuje osoby ve výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody. Práce si klade za cíl detekovat a popsat rizika související se stresem příslušníků vězeňské služby a účinnost intervence vycházející z předpokladu, že pozitivní ocenění pracovníků a další systémová zlepšení organizace práce budou mít mimo jiné za následek i snížení míry stresu.

SOUBOR A METODIKY

Cekem bylo sledováno 50 zaměstnanců, 80 % mužů a 20 % žen. Respondenti byli ve věku mezi 20 a 55 lety, průměrný věk skupiny 33 let (+/- 8 ). Typickým vzděláním v souboru je středoškolské vzdělání, pouze 8 % má vysokoškolské, bakalářský stupeň. Pro potřeby výzkumu byla sbírána a vyhodnocována data pomocí sebe-posuzujícího dotazníku Stress profile (Nowack, 2006). Ten poskytuje informace o specifickém životním stylu a zdravotním chování, které se u konkrétního jedince mohou podílet na onemocnění a poruchách ovlivňovaných stresem. Dotazník sleduje stres v oblastech, jako jsou zdraví, práce, finanční situace, rodina, společenské povinnosti, životní prostředí, dále zdravotní návyky, cvičení, odpočinek a další faktory. Dalšími položkami jsou: chování typu A, kognitivní nezdolnost, pozitivní a negativní pohled na sebe, schopnost ovlivnit environmentální stresory a celkové zhodnocení psychické pohody v posledních třech měsících. Dotazník je vyhodnocován tak, že u každé položky je zjišťován hrubý skór a ten následně převeden pomocí převodních tabulek pro českou populaci na T-skór, který umožňuje srovnání se stanovenými normami. T-skóry mají průměr 50 a směrodatnou odchylku 10. Výsledky v rozmezí 40–59 se považují za průměrné, reprezentují odpovědi podobné „normální populaci“. Výsledky T-skóru 60 a vyšší jsou považovány za vysoké, výsledky 39 a nižší se považují za nízké. U položek stres, ARC, chování typu A a negativního pohledu jsou rizikové vysoké hodnoty, u ostatních položek jsou rizikové nízké hodnoty. Po zjištění bazálních hodnot byla provedena intervence ve smyslu systematického poskytování pozitivní zpětné vazby v konceptu transakčně-analytických „pohlazení“, (Hennink, 2008; Berne, 1992; Smékal, 2001) podpory pracovníků přímo v terénu, zefektivnění pracovních porad a zlepšení pracovního prostředí. Do každodenního režimu a do všech hodnocení byly zařazeny pravidelné pochvaly (např.: výborná organizace práce; děkuji, jsem naprosto spokojen; děkuji za náročnou a mravenčí práci; oceňuji, jak působíte na mladší kolegy a vážím si toho; vím, že jste to včera měli velmi náročné, ale zvládli jste to velmi dobře…), porady byly zaměřeny na zdůraznění pozitivních momentů, namátkové kontroly nejen kritizovaly nedostatky, ale také oceňovaly klady. S odstupem tří měsíců byl znovu sejmut a vyhodnocen Stress profile. Zpracování výsledků: Pro porovnání byly použity dvou-výběrové metody. U položek splňujících předpoklad normálního rozdělení výběrů byl použit dvou-výběrový t-test (Jídlo, Sociální podpora okolí, Pozitivní pohled a Zaměřenost na problém). U ostatních položek nesplňujících normalitu byl použit neparametrický Wilcoxonovův dvouvýběrový test. Vzhledem k očekávaným zlepšením po intervenci byly zvoleny jednostranné alternativy testů. Pouze u položek Minimalizace hrozeb a Zaměřenost na problém, kde není jednoznačné, co je pozitivní a co negativní, byly použity oboustranné alternativy testů.

VÝSLEDKY

Výsledky jsou přehledně uvedeny v tab. 1 a v grafech 1, 2 a 3. Graf 1. znázorňuje podíly lidí v jednotlivých skupinách T-skórů. Bíle je označena skupina, která je v normě. Černě je označena skupina vybočující z normy v negativním smyslu, naopak šedě skupina vybočující z normy ve smyslu pozitivním. Například v položce Stres má 70 % sledovaných lidí T-skór nad kritickou hodnotou, 28 % v normě a pouze 2 % jsou na tom extrémně dobře. U Prevence má 26 % lidí skór lepší než norma, třetina je v normě a 40 % normu překračuje (tedy na prevenci příliš nedbá). Při bližším pohledu na nejvíce rizikové položky zjišťujeme, že u položky Stres téměř tři čtvrtiny sledovaných lidí překračují horní hranici T-skóru 60, tedy mají vysokou úroveň pracovního a životního stresu. Dokonce jedna čtvrtina dotázaných překračuje normu o 20 bodů. U položek trsu ARC téměř polovina je za kritickou hranicí. U položky Kognitivní nezdolnost stejně jako Psychická pohoda je více než polovina pod normou. Zvýrazněny jsou položky, u kterých snížení T-skóru je pozitivní změna (Stres, ARC, Chování typu A a Negativní pohled), u ostatních představuje zvýšení pozitivní změnu. Zvýrazněny jsou názvy položek, jejichž průměrné skóry se statisticky významně liší na 5% hladině významnosti (navíc označeno hvězdičkou u p-value). U všech položek došlo k pozitivnímu posunu. U hodnot zvýrazněných ve sloupci rozdíl průměrů je snížení pozitivní změna, u ostatních považujeme zvýšení za pozitivní změnu. Z dat v tabulce je patrné, že před intervencí byly největší odchylky od normy u položek Stres, Kognitivní nezdolnost, Psychická pohoda, Jídlo/výživa a ARC, kde celá skupina v průměru překračuje normu (resp. je na její hranici). Zajímavá je velmi vysoká variabilita u položky Prevence, která je způsobena vysokými rozdíly mezi příslušníky. Existuje skupina, která se v rámci pracovní přípravy věnuje péči o tělo (posiluje apod). Srovnání výsledků po intervenci Celkově došlo ke statisticky významnému (p=0,0001) snížení počtu problematických položek u jednoho člověka (skórujícího v zóně varování) ze 6 před intervencí na průměrných 3,7 po intervenci, což už se přibližuje běžné populaci. Zatímco před intervencí měly tři čtvrtiny lidí více než 4 rizikové položky, po intervenci měla více než polovina pouze 3 a méně rizikových položek.

DISKUSE

Experimentu se zúčastnilo 50 příslušníků eskortního oddělení Vazební věznice Praha-Ruzyně. Ke sběru dat byl použit sebeposuzující dotazník Stress profile, poskytující informace o specifickém životním stylu a zdravotním chování, které se mohou podílet u konkrétního jedince na stresových poruchách či onemocnění. Intervenční metodu hodnotím jako velmi úspěšnou, jak vyplývá z tabulky č. 1, a to i přes krátký časový interval, po který byla aplikována. Zaznamenali jsme statisticky významné zlepšení skórů na 5% hladině významnosti u 9 položek z 15 (Stres, Chování typu A, Zdravotní návyky, Cvičení, Jídlo/výživa, Prevence, Sociální podpora, Psychická pohoda, Negativní pohled). Kladný posun u položky Prevence přisuzuji tomu, že se příslušníci začali připravovat na fyzické prověrky, jejichž splnění je důležité pro výkon povolání. Úspěch intervence přikládám tomu, že česká populace dospělých má nedostatek pochval, někdy je zřejmě ani nepřijme ze strachu z manipulace. V reálném životě více a rychle káráme, zatímco s pochvalami velmi šetříme. Samozřejmě nelze také opomenout, že úspěšná aplikace této intervenční metody závisí na osobnostních rysech a empatii manažera, který ji provádí. Sběr dat před intervencí vedoucím pracovníkem probíhal v prosinci 2009, tudíž skóry respondentů mohl ovlivnit fakt, že bylo před Vánocemi, což je poměrně stresující období. Na druhou stranu celý březen, tedy v době sběru dat po intervenci nadřízeným, probíhaly komisionální prověrky bezpečnosti. Tyto prověrky probíhají jedenkrát ročně a jejich úkolem je prověřit dodržování zásad bezpečnosti ve vazební věznici. Pro příslušníky to znamená neustálou kontrolní činnost komise, která se skládá z 20 lidí a hodnotí veškeré pracovní činnosti. Domníváme se, že tato intervenční metoda by si zasloužila další výzkumná šetření k podrobnějšímu ověření její účinnosti a především jejího působení v čase, a také k vyloučení sezonních vlivů (po dobu jednoho roku), nicméně ji hodnotíme jako velmi účinnou, a to především pro její snadnou použitelnost a absolutní finanční nenáročnost. Tříměsíční výzkum je pouze prvním krokem, další bude spočívat v udržení nastoupeného trendu a udržení nastoupené pozitivní změny. 30. 4. 2010

Použitá literatura:

AALTONEN, M. a kol.: Výzkum na téma stres spojený s prací. Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, Lucemburk 2000. 167 s. ISBN 92-828-9255-7
BAKER, D. B. (1985): The study of stress at work. Annual Review of Public Health
BERNE, E.: Jak si lidé hrají. [s.l.], Dialog, 1992. 200 s. ISBN 80-85-19452X
COX, D. Frank, L AHEY, B. B.: Psychology: an introduction, sixth edition . McGraw-Hill 1998. ISBN 007228790X
HENNINK, G.: Transakční analýza, Terapie a poradenství: Grada Publishing, 2008.12, 264 s. ISBN 978-80-247-1363-2
HONZÁK, R. Strach, tréma, úzkost a jak je zvládat. 1. vyd. Maxdorf, Praha 1995. 70 s. ISBN 80-85800-05-5
LAZARUS, R., FOLKMAN, S.: Stress, Appraisal and coping. Springer Publishing company 1984. ISBN 0-8261-4191-9
NOWACK K. M.: Stress profile česká verze J. Klose, P. Král. 1 české vydání, Testcentrum, Praha 2006
SMÉKAL, V.: Transakční analýza: Příručka [RTF online]. Brno 2001
WALANCE, M: School-Centred Management Training. Paul Chapman Publishing Ltd., London 1991

Možný střet zájmů a etických principů: není
Došlo do redakce: 30. dubna 2010
Recenzní řízení: do 5. května 2010
Přijato k tisku: 6. května 2010

Autoři:

Bc. Vápeníková Kateřina, Mgr. Štěpánová Tereza, MUDr. Ing. Poušek Lubomír, MBA ČVUT fakulta biomedicínského inženýrství, vapenikova@volny.cz Poděkování Chtěli bychom poděkovat za spolupráci celému eskortnímu oddělení Vazební věznice Praha-Ruzyně, vedoucímu vězeňské a justiční stráže Bc. Lumíru Kübelovi a řediteli Vazební věznice Ivanu Horákovi. Bc. Vápeníková Kateřina, nar. 30. 8. 1973 Studium: 1987–1991 SZŠ obor dětská sestra, 2001–2003 PSS IDVZP Brno, Ošetřovatelství v interních oborech 2004–2008 LF UK v Praze, bakalářské studium, studijní obor Ošetřovatelství, HK 2008–2010 ČVUT v Praze, Fakulta biomedicínckého inženýrství, Kladno, obor Systémová integrace procesů ve zdravotnictví, po ukončení studia (červen 2010) se hlásí na doktorandské studium na Fakultě biomedicínckého inženýrství, studijní program Biomedicíncká a klinická technika; od r. 2009 VŠ Zdravotnictví a sociální práce sv. Alžběty, magisterský studijní program, obor Ošetřovatelství. Zaměstnání: 1991–1996 FN Motol, chirurgická novorozenecká JIP, dětská sestra od r. 1996 Vazební věznice, Praha-Ruzyně, zdravotnické středisko, zdravotní sestra od r. 2009 společnost kryo-terapie, s. r. o., odborný konzultant