TEORIE 2/2011

Máslová H.: Život před narozením a etiologie civilizačních chorob

Souhrn:

MÁSLOVÁ H.: ŽIVOT PŘED NAROZENÍM A ETIOLOGIE CIVILIZAČNÍCH CHOROB. PSYCHOSOM, 2011;9(2), s. 106- 112

Doteď se na tyto otázky odpovídalo velmi vágně termínem „multifaktoriální etiologie“, což často neznamená nic víc než z mnoha nejasných příčin. Zdůrazňovala se zejména dědičnost, kde se dala vystopovat pozitivní rodinná anamnéza, ale lokalizace genu nebyla vždy úspěšná, a tak se použil mlžící termín polygenní.

V poslední době se pozornost přesunula na období našeho životního startu. Již delší dobu se ví, že první tři roky života mají zásadní vliv na nastavení metabolismu a imunity. Příjem mateřského mléka po dostatečně dlouhou dobu funguje jako prevence alergií, astmatu a dalších imunologických chorob.

Nově se začali vědci zajímat o ještě ranější období – období nitroděložní. Je pravděpodobné, že právě toto období je rozhodující pro náš pozdější repertoár chorob.

Summary:

MÁSLOVÁ H.: LIFE BEFORE NATIVITY AND ETIOLOGY OF CIVILIZATION DISEASES. PSYCHOSOM, 2011;9(2), pp. 106- 112

Why do some people incline towards anxiety or depression? Why do they overeact or have an allergic reaction to substances that others do not? Why do arterial beds become atherosclerotic to some of us and why do we die prematurely of a heart attack, heart failure or become paralyzed due to apoplectic stroke? Why do more and more people suffer from diabetes?

So far, these questions have been answered with a very vague term "multifactorial etiology”, which often means nothing more than a number of unclear reasons. In particular, inheritance has been emphasized, where a positive family anamnesis was able to be traced, but the localization of the gene has not always been successful, so the inaccurate term polygenic was used.

Recently, the attention has shifted to the start of our lives. It has already been known for some time that the first three years of our lives have a major impact on the adjustment of metabolism and immunity. Receiving breast milk for a sufficiently long period of time works as a preventative to allergies, asthma and other immunological disease. Recently, scientists have started to show interest in an earlier period – the intrauterine period. It is likely that this period is crucial for our later immunity from diseases.

Nové poznatky o vlivu nitroděložního období na zdravotní stav v dospělosti

Časopis Time uveřejnil před dvěma měsíci článek, který shrnuje různé výzkumy a dává do souvislostí choroby, jako jsou rakovina, kornatění tepen, srdeční příhody, obezita, astma a psychické obtíže, s intrauterinní fází vývoje.

Proč mají někteří lidé sklon k úzkosti či depresi, proč se přejídají či reagují alergicky na látky, které ostatní nevnímají? Proč se některým z nás mění ateroskleroticky tepenná řečiště a možná předčasně zemřou na infarkt, srdeční selhání či ochrnou v důsledku mozkové příhody? Proč stále více lidí trpí cukrovkou? Doteď se na tyto otázky odpovídalo velmi vágně termínem „multifaktoriální etiologie“, což často neznamená nic víc než z mnoha nejasných příčin. Zdůrazňovala se zejména dědičnost, kde se dala vystopovat pozitivní rodinná anamnéza, ale lokalizace genu nebyla vždy úspěšná, a tak se použil mlžící termín polygenní. Velké téma preventivní medicíny – životní styl – jistě hraje zásadní vliv, ale je třeba si přiznat, že edukace a masivní osvěta posledního dvacetiletí nevedly k poklesu ani jedné z civilizačních chorob. Nedaří se dostat pod kontrolu ani epidemii obezity a diabetu, neklesá výskyt kardiovaskulárních chorob a ani výskyt onkologických onemocnění není na ústupu. Velkým tématem devadesátých let až doposud je kouření, na kterém je možné vidět tristní zpoždění desítek let od prokázání karcinogenního vlivu po faktický dopad na mainstream populace. V poslední době se pozornost přesunula na období našeho životního startu. Již delší dobu se ví, že první tři roky života mají zásadní vliv na nastavení metabolismu a imunity. Příjem mateřského mléka po dostatečně dlouhou dobu funguje jako prevence alergií, astmatu a dalších imunologických chorob. Rovněž nadměrný přísun potravy v kojeneckém a batolecím věku je považován za determinující pro rozvoj obezity. Dostatečná podnětová stimulace v batolecím věku je klíčová pro rozvoj centrální nervové soustavy. Vliv orálního období na některé psychické poruchy popsal už Sigmund Freud. Nově se začali vědci zajímat o ještě ranější období – období nitroděložní. Je pravděpodobné, že právě toto období je rozhodující pro náš pozdější repertoár chorob. Množství a kvalita živin v matčině krevním oběhu, vzduch, který dýchá, voda kterou pije, tedy množství škodlivin, alergizujících látek a biologických disruptorů, infekce, drogy, matčin stres a emoční labilita, zkrátka kvalita jejího psychického a fyzického zdraví jsou určující i pro zdravotní stav dítěte v jeho dospělém věku. Nitroděložní podmínky jsou mnohem více variabilní, než se může na první pohled zdát. Díky moderním zobrazovacím a vyšetřovacím metodám se zjistilo, že kvalita nitroděložního prostředí a kvalita výživy plodu má obrovský vliv na stav novorozence v okamžiku porodu, a to nejen na první pohled zhodnotitelé veličiny, jako je velikost a porodní hmotnost, ale také na jeho orgánové a mozkové funkce, což se neprojeví ihned, ale v průběhu dětství, a zejména v dospělosti.

Srdce kardiologovi, plíce pneumologovi atd.

V medicíně došlo díky vysokému specializačnímu rozčlenění péče na ztrátu celkového pohledu a souvztažnosti. Jednotlivé obory si rozebraly člověka po orgánech a medicína dospělých se oddělila od dětské medicíny – pediatrie. Navíc i v rámci pediatrie se odštěpila neonatologie a nově vznikla fetální medicína. Vznikl stav, kdy je velmi omezen nejen komplexní pohled na zdravotní stav pacienta, ale i kontinuální pohled, který by bral v potaz souvislosti mezi jednotlivými obdobími života na úrovni časové linky. Prakticky neexistuje zpětná vazba mezi gynekologem sledujícím těhotnou, porodníkem, pediatrem a lékaři, kteří řeší pozdější nemoci a jejich komplikace. Problém zpětné vazby chybí nejen mezi lékařskými obory, ale i od jiných profesí – psychologů, sociologů a pedagogů. Dlouhou dobu tedy zůstávala bez vysvětlení některá epidemiologická data.

Průkopníci

Poprvé před dvaceti lety upozornil britský lékař David Barker na souvislosti mezi výskytem srdečních chorob a jednotlivými regiony s rozlišnou socioekonomickou úrovní. Díváme-li se na data pouze z pohledu medicíny dospělých, pak se nezdá být příliš logické, že chudé regiony mají vyšší výskyt srdečních příhod, protože víme, že naopak tučná masitá strava je rizikovým faktorem. Byl to právě doktor Barker, který přišel s hypotézou, že větší vliv než strava v dospělosti má vliv kvality matčiny stravy během těhotenství. Chudé matky, byť často s nadváhou, jedí více průmyslově vyráběných levných potravin a méně kvalitních čerstvých výrobků. Jejich strava neobsahuje látky pro optimální rozvoj kardiovaskulární soustavy. Rodí děti se statisticky nižší porodní váhou, které mají signifikantně vyšší výskyt srdečních chorob ve středním věku. Jeho studie na vzorku 15 000 osob a závěry z ní vyvozené se vžily jako Barkerova hypotéza. Tato hypotéza byla dále rozpracována dalšími vědci. Stejnou studii, ale na mnohem větším vzorku 120 000 osob, realizovala epidemioložka Janet Rich-Edwards z Women’s Hospital Boston. Analyzovala data s těhotenského a novorozeneckého období a porovnávala je s dalšími údaji z dospělého života, jako je socioekonomický status a životní styl, dále pak se zdravotní dokumentací. Výsledky se považují za průlomové v nazírání na zdraví populace. Byl tak potvrzen fetální původ řady nemocí, zejména těch, které se řadí mezi civilizační, jako jsou kardiovaskulární choroby a metabolický syndrom včetně vysokého krevního tlaku a cukrovky.

Mateřská obezita

Posun ve vnímání příčin obezity přinesla studie prezentovaná na 58. kongresu Americké porodnické a gynekologické asociace (ACOG). Podle této studie má větší vliv na obezitu člověka obezita těhotné matky než genetika a stravovací návyky v rodině, které dítě více či méně přebírá. Ženy, které před těhotenstvím podstoupily přísnou antiobezitní terapii, porodily děti, které měly o 52 % nižší výskyt obezity než kontrolní vzorek obézních matek bez redukce hmotnosti. Tento příznivý vliv pokračoval i v době puberty až do dospělosti. S obezitou klesly i další sledované choroby – vysoký krevní tlak, cukrovka, přetížení kloubů a páteře, nemoci tepen a srdce. K léčbě byly použity všechny dostupné metody včetně chirurgické bandáže žaludku. Vysvětlení spočívá v adaptaci metabolismu plodu na přísun cukrů a tuků v pupečníkové krvi. Jiná studie z roku 2009 sledovala sourozence matek, které rodily s rozvinutou obezitou nebo po redukci hmotnosti. Výsledek byl srovnatelný – sourozenci narození v době, kdy matka zredukovala hmotnost a měla přiměřený nárůst váhy během těhotenství, měli třikrát nižší výskyt obezity než jejich bratři a sestry. Původní předpoklad, že pro rozvoj obezity je nejvíce určující genetická dispozice, tak byl vyvrácen.

Při sledování populaci dětí obézních matek došlo i k velmi překvapivým závěrům. Obezita dívek je závažným rizikovým faktorem sexuálního chování u dospívajících. Obézní dívky mají vyšší pravděpodobnost zahájit sexuální život před dosažením 13. roku života. Jejich sexuální aktivity více zahrnují nechráněný sex a jsou více vystaveny riziku nákazy pohlavní chorobou.

Diabetes

Podobný průzkum proběhl i na populačním vzorku diabetiček II. typu a žen s těhotenským diabetem. Zde se ukázalo, že ženy s nižší mírou kompenzace hladiny cukru mají častěji děti, které v dospělosti budou rovněž diabetici. Vyšší hladina cukru v placentární krvi funguje jako disruptor vyvíjejícího se metabolismu u plodu, kdy se kompenzační mechanismy vyčerpají v adolescenci či středním věku. Toto také může být vysvětlení výskytu diabetu ve stále nižších ročnících. Důsledný těhotenský screening a přísnější kompenzace glykemie se jeví jako možná preventivní cesta k omezení epidemie diabetu mellitus v následujících generacích. Těhotné potřebují čistý vzduch a nezávadnou vodu Těhotné ženy jsou pravidelně stresovány různými doporučeními „jezte tohle, pijte tamto“. Jsou jim nabízeny drahé potravinové doplňky. Stres, zda dělají všechno správně, vede k tomu, že těhotenství je ve skutečnosti období plné viny, obav a pocitů nedostatečnosti s rizikem možného selhání. Těhotné ale ve skutečnosti potřebují zcela základní věci – živé potraviny, čistý vzduch a nezávadnou vodu, v neposlední řadě i přirozený pohyb. Jenže velká část těhotných ve městech právě toto nemá. Již delší dobu se ví, že např. pro rozvoj mozkové tkáně je důležitá kyseliny listová ve stravě matky, které by za normálních podmínek, kdyby jedla dostatek čerstvých zelených potravin, měla dostatek. Změnou jídelníčku ve prospěch balených trvanlivých potravin je nutná suplementace tabletami. Na inteligenci budoucího dítěte má vliv ale i řada dalších látek. Těhotným ženám je fyziologicky dáno, že se jim zlepšují smysly – lépe slyší, lépe cítí, mají jemnější rozlišení chutí a snad i lépe vidí. Pověstné je zvracení těhotných a jejich chuťová vybíravost. Je to přirozené pobídnutí vlastního těla k tomu, aby byly mnohem obezřetnější při výběru jídla. Jsou přecitlivělé na hluk, protože mají ochránit nezralé sluchové ústrojí plodu. Čich je má ochránit před kontaminovanými potravinami, ale i před agresivními nepřátelskými lidmi – ti mají pach potu, který dokáže vnímavá těhotná rozpoznat. Toto vyostření smyslů je dar, který má sloužit ke kvalitě nitroděložního vývoje. Dnešní těhotné ženy ale mají bohužel často toto instinktivní vnímání potlačeno.

Smogová zátěž těhotných a vystavení některým látkám, jako jsou PAHs (polycyklické aromatické uhlovodíky), dává podklad pro výzkum tzv. fetální etiologie rakoviny. Období těhotenství, zejména pak období organogeneze, je totiž mnohem více citlivé i na minimální přítomnost škodlivin. V rámci výzkumu Columbia university proběhla v roce 1998 detekce PAHs v pupečníkové krvi u 500 gravidních žen žijících ve městě NewYork. U 100 % z nich byla tato karcinogenní látka prokázána. Dále studie sledovala děti těchto matek a u 40 % z nich nalezla subtilní DNA změny, které značí vyšší rakovinové riziko. Pozdější propuknutí zhoubného onemocnění v dospělosti tedy může mít příčinu v genetické modifikaci během intrauterinního vývoje. Také kvalita pitné vody se zdá být klíčová. V současné době se hodnotí jen několik aspektů, např. přítomnost těžkých kovů. Vůbec se nehodnotí biologicky aktivní látky, jako jsou hormony či hormonům podobné sloučeniny. Možný je vliv hormonálních disruptorů i na vývoj pohlavních buněk a na celkovou reprodukční soustavu s důsledkem snížené reprodukceschop-nosti v dospělosti.

Psychický komfort

Na nedávné výstavě v pražském Rudolfinu Dekadence now vystavoval světově proslulý umělec Joel-Peter Witkin. Jeho tématem je bolest, strach a smrt. V jednom rozhovoru uvedl, že prodělal regresní terapii, během níž si uvědomil hrůzu, kterou prožil v matčině břiše, když byl v děloze spolu s mrtvým sourozencem. Uvedl „Se smrtí jsem se seznámil dřív než s vlastním zrozením.“

V posledních dvou desetiletích s rozvojem umělého oplodnění stoupá výskyt vícečetného těhotenství. Častěji než dříve dochází buď k spontánnímu odumření jednoho z transferovaných plodů, či se provádí dodatečná „redukce plodu B“. To není nic jiného, než že gynekolog usmrtí dlouhou injekcí vstříknutím jedu do hrudníku jedno z dvojčat, případně dva plody z trojčat. Provádí to za kontroly ultrazvukem a je zde dobře vidět, jak se plod před jehlou snaží uniknout a v okamžiku vpichu se výraz jeho obličeje popisuje v odborné literatuře jako „tichý výkřik.“ Až dosud se mělo za to, že mozek dosud nenarozených dětí je natolik nezralý, že není schopen zpracovat emoční ani paměťovou stopu. Stále více se ukazuje, že i přes to, že jsme v dospělosti schopni paměťové výbavnosti až z období předškolního věku, emoční stopa se tvoří mnohem dříve, pravděpodobně již nitroděložně. Dnes je již dobře prozkoumán vztah mezi separační úzkostí a poporodní separací od matky. Delší poporodní separace provokuje v dospělosti stavy existenční úzkosti, pocity osamělosti a stavy ztráty kontroly nad vlastním životem. Studiemi prokázaný je vztah mezi extrémním stresem v těhotenství a vyšším výskytem schizofrenie. Na tuto kauzalitu bylo upozorněno poprvé v Číně u populace matek za kulturní revoluce a maoismu. Další studie sledovala 88 000 lidí narozených v Jeruzalémě v letech 1964–1976. Data narození schizofreniků zapadala svým těhotenským průběhem do období teroristických a pumových útoků. Zejména tzv. arabsko-izraelská šestidenní válka v roce 1967 vedla u tehdy trimestrálních plodů k výrazně vyšší incidenci schizofrenie. Dosud se však nepodařilo plně objasnit, jakým mechanismem dochází k přenosu stresu matky na plod. Testování běžných projevů, jako jsou zvýšený krevní tlak, tepová frekvence a hladiny stresových hormonů při jednorázové expozici, nemají prokazatelný vliv. Svou úlohu bude hrát pouze delší časová expozice. Catherine Monk z psychiatrické kliniky při Columbia university, která se dlouhodobě zabývá kořeny psychických poruch v intrauterinním vývoji, se domnívá, že i běžná škála psychických rysů, jako jsou temperament a sklony k melancholii či vzteku, jsou modulovány převládající náladou matky.

Genetika versus epigenetická modifikace

Na podkladě těchto nových zjištění a odhalení dříve opomíjených souvislostí došlo k revolučnímu posunu ve vnímání příčin řady nemocí. Na podkladě dosud známých faktů odstartovala v loňském roce dosud největší federálně financovaná studie National Children’s study na 100 000 těhotných amerických žen. V rámci studie se analyzují jejich vlasy, krev, sliny a moč, testuje se voda v jejich domově a sleduje se jejich psychická pohoda.

Lidské kvality a nedostatky se formují nikoliv jen při početí – genetickým základem. Existuje i proces nazývaný epigenetická modifikace. Ta je dána podmínkami nitroděložního vývoje, což je zásadní kreativní období lidského života. Tento pohled nabourává odevzdaný až fatalistický přístup k svému onemocnění, který je pro českou populaci typický a „genetická osudovost“ tomuto přístupu více vyhovovala.

Do redakce přišlo: 28. 1. 2011

Zařazeno do tisku: 15. 4. 2011

Zdroje:

Time october 4, 2010
Columbia Center for Children’s Enviromental Health – cuc.columbia.edu
National Children’s study – nationalchildrenstudy.gov
Projekt VIVA – dacp.org/viva

MUDr. Helena Máslová

Vystudovala 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Pracovala na gynekologicko-porodnickém oddělení, na lůžkovém interním oddělení i v léčebně dlouhodobě nemocných. Zkušenosti ze všech těchto pracovišť ji přivedly k psychosomatické a primární medicíně a posléze k založení Centra psychosomatické péče. Nyní se věnuje zejména psychogynekologii -ženskému zdraví a reprodukci z pohledu psychosomatických souvislostí. Matka tří dětí. Mluví anglicky a francouzsky. Člen České lékařské komory.

This work, by Psychosom, is licensed under CC BY 4.0

PSYCHOSOM | ��asopis pro psychosomatickou a psychoterapeutickou medic��nu

Vydání 1-2/ 2024