Vydání 3-4/ 2023
Politika, koncepce 2013
Založíme novou odbornou společnost ČLS?
Aktivita kolem legislativy psychosomatické medicíny si vyžaduje hledání hranic, řízení výuky a certifikace odborníků. Dosud se o udržování tohoto tématu v medicínských kruzích starala psychosomatická sekce Psychiatrické společnosti. Jak se ukázalo, nestarala se špatně, když se podařilo zařadit psychosomatiku do novely Vyhlášky 185/2009 Sb. o vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví. Pravomoci sekcí odborných společností obecně jsou pochopitelně limitované, nezávislé organizace stojící mimo Českou lékařskou společnost nedisponují potřebným odborným kreditem, a proto vznikl návrh založit novou odbornou společnost na půdě ČLS J.E.P. Ta by měla být otevřena všem zájemcům o psychosomatickou medicínu, organizovat výuku, konference, spolupracovat se všemi aktivními psychosomatickými sekcemi v jednotlivých odborných společnostech, ale měla by vzít na svá bedra i odpovědnost za naplnování vyhlášky 185/2009 ve věci psychosomatické mdicíny na základě demokratických principů. Přes všechny pochybnosti, které jsem kolem tohoto kroku měl, přiklonil jsem se na stranu těch, kteří po založení této nové společnosti volali. Na ČLS J.E.P jsme odeslali tuto žádost. MUDr. V. Chvála
Žádost na založení nové odborné společnosti (OS) /spolku lékařů (SL) v ČLS JEP
Předsednictvo ČLS JEP Sokolská 31 120 26 Praha 2 Vážení členové předsednictva ČLS JEP, žádáme Vás o souhlasné stanovisko se založením nové organizační složky v ČLS JEP.
PŘÍLOHY:
1. Zdůvodnění návrhu na založení nové organizační složky
Psychosomatická medicína má v našich zemích dlouhodobou tradici, ale jako v jiných zemích Evropy, s masívním rozvojem biologických metod, se dostala po 2. světové válce na okraj hlavního somatického proudu medicíny. Nicméně, s Engelovou bio-psycho-sociální koncepcí pojetí nemocí, akceptovanou WHO ( r. 1977) se vrátila zpět do spektra moderní medicíny. Avšak vzdělávání lékařů bylo a je v drtivé většině zaměřeno na biologické aspekty a to i v psychiatrii, která by měla být orientována více na komunikační léčbu (psychoterapii) než na převládající biologické výzkumy a odvozené léčebné postupy (farmakoterapie). Výsledkem je skutečnost, že psychosomaticky nemocného si předávají odborníci různých somatických oborů (interna, neurologie, gynekologie, chirurgie aj.) a stává se, z pohledu nákladů na léčbu, jedním z nejdražších pacientů. V některých oborech přesahuje počet těchto pacientů 40% (experimentální a statistické studie u nás i v zahraničí). V Německu vedla tato zjištění k uzákonění základní psychosomatické péče jako nástavbového vzdělávání pro lékaře s atestacemi v různých oborech už v r. 1983. U nás bylo takové vzdělávání jen plánováno. Novela vyhlášky 185/2009 o vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví již tuto problematiku řeší, a je třeba zajistit její naplnění. Jsme přesvědčeni, že o organizaci vzdělávání v psychosomatice, o budování sítě psychosomatických pracovišť a dodržování mantinelů psychosomatické praxe nemůže zajistit jen pracovní sekce některé ze stávajících odborných společností JEP (Psychiatrická společnost, Česká psychoterapeutická společnost ČLS). Za specifických podmínek socialistického zdravotnictví vzniklá Společnost pro psychosomatické integrace, která, podobně jako psychosomatická sekce Psychiatrické společnosti, odvedla již svůj podíl práce, zejména v oblasti výzkumu a udržování povědomí o psychosomatice, ale pro nové úkoly, které před nás klade novela Vyhlášky 185/2009, cítíme potřebu založení nové, samostatné odborné společnosti ČLS. V neposlední řadě pak prohlášení ministra zdravotnictví ČR z února t. r. o zřízení samostatného oboru psychosomatiky, umocňuje nezbytnost založení samostatné odborné společnosti, která bude na základě stanov sdružovat všechny zdravotnické pracovníky, setkávající se v praxi s problematikou psychosomatiky, napříč lékařskými i nelékařskými obory ve zdravotnictví (včetně klinických psychologů a psychoterapeutů, či fyzioterapeutů), kteří budou členy týmů psychosomatických pracovišť. Náplní činnosti odborné společnosti bude podpora teoretických studií a klinického výzkumu a racionalizace léčebných postupů. Hlavní pracovní doménou bude uplatnění specializované péče o psychosomatické pacienty v klinické praxi. Založením odborné společnosti se snažíme překonat léta trvající deficit organizované, specializované psychosomatické péče o pacienty s chronickými poruchami, a to na základě moderních medicínských poznatků, jak biologických, tak i psychosociálních věd. Zásadní rozdíly ve vzdělávání odborníků v takto odlišných oborech medicínské činnosti dosud brání uplatnění psychosomatického přístupu a způsobu myšlení v našem současném zdravotnictví. Signatáři (abecedně) 1. Prof. MUDr. Karel Benda, Dr.Sc, radiolog a lymfolog Obor radiologie, lymfologie, Radiologická klinika FN Brno a LF MU v Brně, ARCUS Onko-lymfo centrum Brno, člen ČLS J.E.P, čestný člen radiologické, lymfologické a angiologické společnosti. 2. MUDr. Vladislav Chvála, sexuologie, Pracoviště: Středisko komplexní terapie psychosomatických poruch v Liberci, Jáchymovská 385, Liberec 10, psč. 46010, tel. 7437138846, e-mail: chvala@sktlib.cz 3. MUDr. Jiří Šavlík, CSc., interní medicína, psychosomatika; Pracoviště: Denní stacionář Horní Palata, SFN 1; člen ČLS 4. MUDr. Jaromír Kabát, obor: chirurgie pracoviště: Psychosomatická klinika Praha, Patočkova 3, 16900 Praha 6, LF 1. UK Kateřinská 32, Praha 2, chirurgie, člen ČLS 5. MUDr. Ondřej Masner, obor: praktický lékař, psychoterapeut, pracoviště: LSPP FN Motol, Psychosomatická klinika Praha 6. MUDr, PhDr. Jan Poněšický, PhD, člen ČLS, docent na PVŠPS a na DIPP (Drážďanský Institut psychodynamické psychoterapie) a supervizor na Median Klinik Berggiesshuebel a Schwedenstein Klinik Pulsnitz, SRN. (Též na Psychosomatické klinice v Patořkově ulici). 7. PhDr. Ludmila Trapková, Obor: klinická psychologie, psychoterapie, Pracoviště: Ordinace klinické psychologie a psychoterapie Praha, člen týmu SKT Liberec následuje jmenný seznam 50 členů ČLS, kteří chtějí založit novou odbornou společnost. Seznam je v tištěné podobě Psychosomu.
Web7master s.r.o.