Vydání 3-4/ 2023

Výzkum 2/2014

Neaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnocení
 

 

Ježorská Š., Vévoda J., Petrášová H., Ivanová K.: Hodnocení vlivu sociální opory na míru úzkosti a deprese u pacientů s kolorektálním karcinomem

 

Souhrn: Ježorská Š., Vévoda J., Petrášová H., Ivanová K.: Hodnocení vlivu sociální opory na míru úzkosti a deprese u pacientů s kolorektálním karcinomem. Psychosom 2014; 12 (2), s. 120- 128

Celosvětové počet onemocnění zhoubným nádorem vzrůstá. Stejná situace je i v České republice, přičemž ta patří z hlediska epidemiologie zhoubných nádorů mezi nejzatíženější státy Evropy. Sdělení diagnózy nádorového onemocnění je pro pacienta těžko pochopitelné a může u něj spustit silné emoční reakce. V tomto náročném období je sociální opora – přátelé, rodina či partner/ka – důležitější a stávají se zdrojem jistoty a spokojenosti. Výzkum se zaměřuje na zjištění výskytu úzkosti a deprese u pacientů s kolorektálním karcinomem a zjištění vlivu sociální opory na výskyt deprese a úzkosti u těchto pacientů. Byl použit kvantitativní výzkum využívající ex-post facto výzkumný design. Ke sběru dat byly použity tři standardizované dotazníky: PSSS, BDI-II., BIA. Soubor respondentů tvořilo 113 respondentů – 55 pacientů proktologické ambulance a 58 respondentů kontrolního souboru. Získávání dat proběhlo v roce 2012–2013. Z výsledků vyplynulo, že se vzrůstající mírou sociální opory klesá míra úzkosti (r = − 0,899) i míra deprese (r = − 0,910). Sociální opora tak byla potvrzena jako významný protektivní faktor zdraví. Dobrá sociální opora je významný faktor vedoucí ke snížení úzkosti a deprese u onkologických pacientů, a tím přispívá ke zlepšení průběhu nemoci.

Klíčová slova: sociální opora, nádorové onemocnění, deprese, úzkost

 

Summary:Ježorská Š., Vévoda J., Petrášová H., Ivanová K.: Assessment of the impactof social supporton thelevel ofanxiety anddepressionin patientswith colorectal cancer, PSYCHOSOM 2014; 12 (2), pp.120-128

 

Number of malignant diseases has been increasing worldwide. The situation is similar in the Czech Republic, which seen from the epidemiologic perspective belongs among countries with the highest incidence in Europe. For the patients, it is difficult to grasp the diagnosis of malignant disease and may trigger strong emotional reactions. The aim focuses on establishing the rate of anxiety and depression in patients with colorectal cancer and to determine the effect of social support on the prevalence of anxiety and depression in these patients. A quantitative research was used, using ex-post facto research design. Three standardised questionnaires were used to collect data: PSSS, BDI-II. The research group comprised of 113 respondents – 55 clients of proctological outpatient surgery and 58 respondents in the control group. The data were gathered in 2012-2013. The results indicate that with the higher level of social support, the lower degree of anxiety (r = − 0,899) as well as depression. (r = − 0,910). Thus, social support was confirmed as a significant health-protective factor. A good social support is an important factor contributing to lower degree of anxiety and depression in oncology patient, thus helping in the course of the disease.

Keywords: social support, oncology disease, depression, anxiety

 

  

Úvod

Každý rok onemocní rakovinou téměř 70 000 obyvatel České republiky. Úmrtnost na onkologická onemocnění sice dlouhodobě klesá, jejich výskyt však naopak roste. Česká republika patří z hlediska epidemiologie zhoubných nádorů mezi nejzatíženější státy Evropy. V roce 2007 činila prevalence v ČR téměř 290 000 osob. Mezi nejčastější diagnózy patří karcinom tlustého střeva a konečníku, zhoubné nádory plic, karcinom prsu u žen a karcinom prostaty u mužů. Incidence kolorektálního karcinomu v České republice se zvyšuje a celkově držíme ve výskytu tohoto onemocnění smutné celosvětové prvenství. (Dušek et al., 2010) Sdělení onkologické diagnózy je pro člověka těžko pochopitelné, jeho nitro to odmítá a jen těžce rozumí tomu, co mu lékař právě oznámil. Tento otřes může být spouštěčem silných emocí. (Skála, 2007) V tomto náročném období se stávají partner/ka, rodina, či přátelé důležitější než doposud. Jsou pro nemocného zdrojem jistoty a spokojenosti. (Skála, 2007) Sociální opora, která je tak důležitá u zdravých jedinců, nabývá u nemocných zvláštního významu. Problematice protektivního vlivu sociální opory na zdraví se věnuje řada autorů (Mohapl, 1992; Mareš, 2001 a 2003; Praško, 2010; Křivohlavý, 2002; Šolcová, Kebza, 1999; Kebza, Šolcová, 2010). České i zahraniční výzkumy prokázaly pozitivní vliv sociální opory na zdraví člověka, zvláště u kardiovaskulárních onemocnění a depresí. (Křivohlavý, 2001; Mrvová, 2010; Kebza, Šolcová, 2003; Chung, Hsiung, 2009; Kebza, Šolcová, 1999; Cohen, Underwood; Gottlieb, 2000) Sociální opora ovlivňuje míru deprese jak přímo, tak nepřímo (Chung et al. 2009), má signifikantní protektivní vliv na výskyt deprese a úzkosti u pacientů s chronickým onkologickým onemocněním. (Ježorská, Tomanová a Schwetzová, 2011) Holahan a Holahan (In Kebza, Šolcová, 1999) prokázali protektivní vliv sociální opory na vznik a rozvoj deprese. Pechačová et al. (In Kebza, Šolcová, 1999) uvedli ve své studii zkoumající vztah sociální opory a deprese české populace, že sociální opora má protektivní vliv na depresivní poruchy nálad. Sociální opora je však důležitá nejen u onkologicky nemocných, má také významný ochranný vliv na výskyt úzkosti u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním. (Hughes a kol. 2004, s. 181) Pokud pacient trpí onemocněním ohrožujícím jeho život, představuje to pro něj chronický psychický stres. Psychickým aspektům onkologického onemocnění je však stále věnována jen malá pozornost. Lékaři by se měli při léčbě somatického onemocnění aktivně zabývat i psychikou pacienta, předně proto, že pokud nemocný současně trpí depresí nebo úzkostí, má základní onemocnění horší průběh a je hůře léčebně ovlivnitelné. (Anders, 2005, s. 20, Honzák, 2012 s. 33 - 37) Endokrinní změny doprovázející deprese způsobují snížení imunitních funkcí a následně zhoršení průběhu malignit. (Bouček, 2006) Rizikové faktory jako sociální izolace, čerstvé ztráty, tendence k pesimismu, přítomnost bolesti a socioekonomické tlaky mohou u nemocných s nádorovým onemocněním předznamenat vývoj depresivních příznaků. (Wiesman, Worden, Sobel, 1984) Mezi další faktory přispívající k vyššímu riziku rozvoje deprese můžeme zařadit alkoholismus a závislost na psychotropních látkách, anamnézu emočních poruch nebo sebevražedných pokusů. Predisponujícími faktory pro vznik deprese u onkologicky nemocných jsou: mladší věk, ženské pohlaví, probíhající aktivní nebo paliativní léčba (na rozdíl od sledovaného období bez léčby) a symptomatická léčba spojená s hospitalizacemi. (Hynčík, Průša, 2000) Způsob, jímž onkologický pacient zvládá psychickou zátěž vyvolanou tímto onemocněním, hraje v celém procesu jeho léčení významnou roli. Nemocní, kteří využívají nápomocné aktivní zvládací strategie, mají vyšší kvalitu života. Má-li jedinec k dispozici zdroje pro zvládání nemoci a dostává se mu dostatek sociální opory, zvládá onemocnění lépe než jedinec využívající obranné pasivní mechanismy. Odhady hovoří až o 40 % pacientů s onkologickým onemocněním, kteří potřebují pro psychické vyrovnání s nemocí odbornou pomoc. Těmto pacientům by měla být k dispozici psychoonkologická pomoc ve formě terapie. (Tschuschke, 2004)

Cíle a hypotézy práce

Výzkum se zaměřuje na zjištění výskytu úzkosti a deprese u pacientů s kolorektálním karcinomem. Cílem výzkumu bylo zjistit výskyt úzkosti a deprese u pacientů s kolorektálním karcinomem a zmapovat u nich vliv sociální opory na míru úzkosti a deprese. Byly stanoveny 4 hypotézy: Existuje signifikantně vyšší míra deprese u pacientů s kolorektálním karcinomem než u kontrolní skupiny. Existuje signifikantně vyšší míra úzkosti u pacientů s kolorektálním karcinomem než u kontrolní skupiny. Existuje statisticky významný vztah mezi mírou úzkosti u pacientů s kolorektálním karcinomem a mírou sociální opory. Existuje statisticky významný vztah mezi mírou deprese u pacientů s kolorektálním karcinomem a mírou sociální opory.  

Soubor a metodika

Byl použit kvantitativní výzkum využívající ex-post facto výzkumný design. Ke sběru dat byly použity tři standardizované dotazníky: PSSS (Perceived Social Support Scale) J. A. Blumenthala, BDI-II (Beck Depression Inventory) Becka et al., a Beckův inventář úzkosti. Standardizovaný dotazník sociální opory PSSS J. A. Blumenthala a spolupracovníků posloužil ke zmapování míry sociální opory. (Kebza, Šolcová, 1999, s. 31; Gillernová, 2011, s. 41) BDI-II (Beckův inventář deprese) vznikl z revize BDI v roce 1996. Autory jsou Aaron T. Beck a jeho spolupracovníci. BDI-II je subjektivní stupnicí deprese, která obsahuje 21 položek. (Kebza, Šolcová, 1999; Gillernová, 2011) Soubor tvořilo 113 respondentů – 55 pacientů proktologické ambulance a 58 respondentů kontrolní skupiny. Šlo o prostý záměrný výběr. Respondenti byli do výzkumu zařazeni na základě kritérií: věk od 18 let (pacient v péči praktického lékaře), navštěvující proktologickou ambulanci s diagnostikovaným kolorektálním karcinomem, a tudíž jsou dispenzarizovaní pro tuto chorobu, nebyli léčeni pro diagnózu deprese a úzkosti před rozvojem onemocnění. Kontrolní skupina: věk od 18 let (pacient v péči praktického lékaře), nebyli léčeni a dispenzarizováni pro kolorektální karcinom či jiné onkologické a závažné onemocnění. Získávání dat se konalo v letech 2012–2013. Ve zkoumaném souboru bylo 35 (63,6 %) mužů a 20 (36,4 %) žen. Průměrný věk respondentů činil 62,7 let. V kontrolní skupině bylo 36 (62,1 %) mužů a 22 (37,9 %) žen. Průměrný věk činil 62,8 roku. Pro statistické zpracování dat byl použit počítačový program Microsoft Excel. K výpočtu významnosti rozdílů mezi naměřenými veličinami byl použit studentův t-test s rovností rozptylu. Ke zjištění, zda jsou naměřené hodnoty dvou proměnných ve vzájemném vztahu, byl využit Pearsonův korelační koeficient. (Reiterová, 2009)  

Výsledky

Průměrné hodnoty deprese u zkoumaného souboru a kontrolní skupiny jsou uvedeny v tabulce č. 1. Z tabulky je patrné, že průměrné hodnoty deprese jsou vyšší u zkoumaného souboru, tento rozdíl však není signifikantní. Pro statistické srovnání zkoumaného souboru a kontrolní skupiny v míře deprese byl použit jednostranný t-test s rovností rozptylu. Výsledné t = 0,02 0,05. Jelikož tato hodnota není signifikantní, lze konstatovat, že neexistuje signifikantní rozdíl v míře deprese mezi zkoumaným souborem a kontrolní skupinou. Hypotéza č. 1 byla ověřena a byla přijata nulová hypotéza. Tab. 1 Distribuce průměrných hodnot deprese naměřených dotazníkem BDI-II

  N BDI-II/ x Min. hodnoty Max. hodnoty
Zkoumaný soubor 55  9,13 0 25
Kontrolní skupina 58 6,86 0 20

  V tabulce č. 2 je uvedena distribuce hodnot úzkosti u zkoumaného souboru a kontrolní skupiny. Z tabulky je patrné, že průměrné hodnoty úzkosti jsou vyšší u zkoumaného souboru. Pro statistické srovnání zkoumaného a kontrolního souboru byl taktéž použit jednostranný t-test s rovností rozptylu. Výsledné t = 2,74 0,05. Lze konstatovat, že existuje signifikantní rozdíl v míře úzkosti mezi zkoumaným souborem a kontrolní skupinou. Hypotéza č. 2 byla ověřena a byla přijata alternativní hypotéza. Soubor respondentů s kolorektálním karcinomem má signifikantně vyšší míru úzkosti než kontrolní soubor.   Tab. 2 Distribuce průměrných hodnot úzkosti naměřených Beckovým inventářem úzkosti

  N Beck/ x Min. hodnoty Max. hodnoty
Zkoumaný soubor 55  16,1 0 40
Kontrolní skupina 58 10,22 0 24
 

Dle H03 očekáváme, že neexistuje signifikantní negativní vztah mezi mírou sociální opory a mírou úzkosti u zkoumaného souboru. Pro porovnání hodnot sociální opory a hodnot úzkosti byl použit Pearsonův korelační koeficient. Výsledné r = − 0,899 0,01, lze tedy konstatovat, že existuje statisticky významná negativní korelace mezi mírou sociální opory a mírou úzkosti. Se vzrůstající mírou sociální opory klesá míra úzkosti. Hypotéza č. 3 byla ověřena a byla přijata alternativní hypotéza. Dle H04 očekáváme, že neexistuje signifikantní negativní vztah mezi mírou sociální opory a mírou deprese. Pro porovnání výsledků hodnot PSSS a hodnot BDI–II byl rovněž použit Pearsonův korelační koeficient. Výsledné r = − 0,91 0,01. Lze tedy konstatovat, že existuje statisticky významná negativní korelace mezi mírou sociální opory a mírou deprese. Se vzrůstající mírou sociální opory klesá míra deprese. Hypotéza č. 4 byla ověřena a byla přijata alternativní hypotéza. Bylo ověřeno, že se vzrůstající mírou sociální opory se snižuje úzkost i deprese u pacientů s kolorektálním karcinomem.  

Diskuse

Zjištění vyplývající z výsledků výzkumného šetření potvrzuje, že osoby s diagnózou kolorektální karcinom mají signifikantně vyšší hodnoty úzkosti naměřené Beckovým inventářem úzkosti než skupina kontrolní. Sdělení diagnózy kolorektálního karcinomu lékařem zvýší úzkost pacienta, což koresponduje s výsledky výzkumu Ježorské, Tomanové a Schwetzové (2011, s. 3). Získané výsledky však nepotvrdily existenci signifikantního rozdílu v míře deprese mezi zkoumaným souborem a kontrolní skupinou. Toto zjištění není v souladu s výsledky dosavadních studií od Wiesmana a Wordena (In Hynčík, Průša, 2000, s. 9), Foxe (1998, s. 113–114), Seniorové (In Kebza, Paclt, 2002, s. 65), které prokázaly na vzájemný vztah mezi depresí, stresem a vznikem onkologických a kardiovaskulárních nemocí. Tato skutečnost mohla být ovlivněna malým počtem respondentů, oblastí, ve které bylo výzkumné šetření prováděno, množstvím proměnných, vlastní spokojeností či nespokojeností respondenta z kontrolní skupiny či jinou životní situace probanda a dalšími okolnostmi. Výsledky výzkumného šetření prokázaly existenci signifikantně negativního vztahu mezi mírou sociální opory a mírou úzkosti. To znamená, že se vzrůstající mírou sociální opory klesá u pacientů míra úzkosti. Toto zjištění koresponduje s výsledky výzkumů Hughese a kol., 2004, s. 181; Mrvová, 2010. Stejně tak se podařilo prokázat, že existuje statisticky významná negativní korelace mezi mírou sociální opory a mírou deprese. Tedy se vzrůstající mírou sociální opory klesá míra deprese, což rovněž koresponduje s výsledky dosavadních výzkumů dané problematiky (Křivohlavý, 2001; Kebza, Šolcová, 2003; Chung, Hsiung, 2009; Kebza, Šolcová, 1999; Cohen, Underwood; Gottlieb, 2000; Holahan a Holahan, In Kebza, Šolcová, 1999, s. 23). Správná sociální opora je významným protektivním faktorem zdraví a měla by být v co nejvyšší možné míře podporována u pacientů s kolorektálním karcinomem. Příspěvek je dedikován projektu Podpora lidských zdrojů ve VaV nelékařských zdravotnických oborů Fakulty zdravotnických věd UP v Olomouci CZ.1.07/2.3.00/20.0163   Literatura

  1. ANDERS, M. et al. 2005. Depresivní porucha v neurologické praxi. 1. vyd. Praha: Galén, 2005. ISBN 80-7262-306-0.
  2. BOUČEK, J. a kol. 2006. Speciální psychiatrie. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. ISBN 80-244-1354-X.
  3. BOUČEK, J. 2006. Deprese u somatických onemocnění – tianeptin v denní praxi. Interní medicína pro praxi, 2006, roč. 6, č. 6, s. 288–291. ISSN 1212-7299.
  4. COHEN, S., UNDERWOOD, L., GOTTLIEB, S. H. 2000. Social Support Measurement and Intervention: A Guide for Health and Social Scientists [online]. New York: Oxford University Press. [cit. 5. 3. 2012]. ISBN 0-19-512670-X. Dostupné z: http://www.psy.cmu.edu/~scohen/CohGotUnd2000.pdf.
  5. DUŠEK, L. et al. 2010. Epidemiologie solidních nádorů v ČR podle dat Národního onkologického registru za období 1977 - 2007. Postgraduální medicína [online]. 2010, roč. VI, č. 3, s. 45 – 51. [cit. 15. 2. 2012]. ISSN 1212-4184. Dostupné z: http://www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/epidemiologie-solidnich-nadoru-v-cr-podle-dat-narodniho-onkologickeho-registru-za-obdobi-1977-2007-450137.
  6. FOX, B. H. 1998. Psychosocial factors in cancer incidence and prognosis. In: J. C. HOLLAND. Psychooncology. New York: Oxford University Press, s. 110 – 124. ISBN 0-309-06480-5.
  7. Honzák, R. Deprese u onkologických pacientů. Psychiatrie pro praxi. 2012; roč. 13, č. 1, s. 33-37. ISSN 1803-5272.
  8. HUGHES, J. W., TOMLINSON, A., BLUMENTHAL, J. A., DAVIDSON J., SKETCH, M. H., WATKINS, L. L. 2004. Social support and religiosity as coping strategies for anxiety in hospitalized cardiac patiens. Ann Behav Medline [online]. 2004, 28(3), 179 – 185. [cit. 15. 3. 2012]. ISSN 0955-2359. Dostupné z: WWW:.
  9. HYNČÍK, D., PRŮŠA, I. 2000. Deprese a bolest v onkologii. Zdravotnické noviny [online]. 2000, roč. IX, č. 6, s. 6 – 9. [cit. 14. 3. 2012]. ISSN 0044-1996. Dostupné z: http://www.zdn.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/deprese-a-bolest-v-onkologii-124219.
  10. CHUNG, L. P., Ay-Woan. HSIUNG, Ping-Chuan. 2009. Quality of life for patients with major depression in Taiwan: A model-based. Psychiatry Research [online]. 2009, 168(2), 153–162. [cit. 15. 3. 2012]. ISSN 0022-3956. Dostupné z: http://www.deepdyve.com/lp/elsevier/quality-of-life-for-patients-with-major-depression-in-taiwan-a-model-8ebCu6AlDX.
  11. GILLERNOVÁ, I. et al. 2011. Psychologické aspekty změn v české společnosti. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-2798-1.
  12. JEŽORSKÁ, Š., TOMANOVÁ, D., SCHWETZOVÁ, D. 2011. Vybrané psychosociální faktory u pacientů s chronickým onemocněním. PROFESE on-line [online]. 2011, roč. IV, č. 2, s. 1–5. [cit. 5. 3. 2012]. ISSN 1803-4330. Dostupné z: http://profeseonline.upol.cz/vybrane-psychosocialni-faktory-u-pacientu-s-chronickym-onemocnenim/.
  13. KEBZA, V., ŠOLCOVÁ, I. 1999. Sociální opora jako významný protektivní faktor. Československá psychologie. 1999, roč. 43, č. 1, s. 19 – 35. ISSN 0009-062X.
  14. KEBZA, V., PACLT, I. 2002. Depresivní porucha v primární lékařské péči. Československá psychologie. 2002, ročník XLVI, č. 1, s. 64 – 74. ISSN 0009-062X
  15. KEBZA, V., ŠOLCOVÁ, I. 2003. Prediktory sociální opory u české populace. Československá psychologie. 2003, roč. 47, č. 3, s. 220 – 228. ISSN 0009-062X.
  16. KEBZA, V., ŠOLCOVÁ, I. 2010. Syndrom vyhoření, vybrané psychologické proměnné a rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění. Československá psychologie. 2010, roč. 54, č. 1, s. 1 – 16. ISSN 0009-062X.
  17. KŘIVOHLAVÝ, J. 2001. Psychologie zdraví. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-551-2.
  18. KŘIVOHLAVÝ, J. 2002. Psychologie nemoci. 1. vyd. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-247-0179-0.
  19. KŘIVOHLAVÝ, J. 2002. Sociální opora v intervenčních programech. Československá psychologie. 2002, roč. XLVI, č. 4, s. 340–346. ISSN 0009-062X.
  20. PRAŠKO, J. 2010. Psychické problémy u somaticky nemocných a základy lékařské psychologie. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. ISBN 978-80-244-2365-4.
  21. PRAŠKO, J. et al. 2007. Co je to deprese a jak se léčí. 2. vyd. Praha: Triton, 2007. ISBN 978-80-7387-065-2.
  22. MAREŠ, J. 2001. Sociální opora u dětí a dospívajících I. 1. vyd. Hradec Králové: Nucleus, 2001. ISBN 80-86225-19-4.
  23. MAREŠ, J. 2002. Sociální opora u dětí a dospívajících II. 1. vyd. Hradec Králové: Nucleus, 2002. ISBN 80-86225-25-9.
  24. MAREŠ, J. 2003. Sociální opora u dětí a dospívajících III. 1. vyd. Hradec Králové: Nucleus, 2003. ISBN 80-86225-47-1.
  25. MOHAPL, P. 1992. Úvod do psychologie nemoci a zdraví. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 1992. ISBN 80-7067-127-10.
  26. MRVOVÁ, Martina. Vliv sociální opory na výskyt úzkosti u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Úspěšně obhájena bakalářská práce. Univerzita Palackého: Olomouc, 2010.
  27. REITEROVÁ, E. 2009. Základy statistiky pro studenty psychologie. 3. upr. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. ISBN 978-80-244-2316-6.
  28. SKÁLA, E. 2007. Jak se vyrovnat s pokročilou nádorovou nemocí?. Praha: Liga proti rakovině Praha, 2007. ISBN 978-80-254-2969-3.
  29. TSCHUSCHKE, V. 2004. Psychoonkologie. 1. vyd. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-826-0.
  30. WEISMAN, A. D., WORDEN, J. W. SOBEL, H. J. 1984. Psychosocial screening and intervention with cancer patients. General Hospital Psychiatry [online]. 1984, 6(4), 243–249. [cit. 15. 3. 2012]. ISSN 0163-8343. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/0163834384900161.

Autoři:

Šárka Ježorská

– psycholožka, v současnosti je přednostkou Ústavu společenských a humanitních věd na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci. Dříve pracovala jako psycholog v manželské poradně.

  • Jiří Vévoda – je odborným asistent na Lékařské fakultě a Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci. Dlouhodobě se zabývá metodologií kvantitativního zpracování dat.
  • Hana Petrášová – je všeobecnou sestrou na urologické klinice Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Je absolventkou Fakulty zdravotnických věd oboru Dlouhodobá ošetřovatelská péče u dospělých.
  • Kateřina Ivanová – je přednostkou Ústavu sociálního lékařství a zdravotní politiky na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.
  • Radka Kozáková – je odborným asistentem na Fakultě zdravotnických věd. Dlouhodobě se věnuje problematice sociální práce. V současnosti působí také v oblasti sociální péče.

 

Korespondující autor:
Mgr. Šárka Ježorská, Ph.D.
Ústav společenských a humanitních věd
Fakulta zdravotnických věd
Univerzita Palackého Olomouc
Tř. Svobody 8
771 11 Olomouc
email: sarka.jezorska@upol.cz
 
Do redakce přišlo 16. 4. 2014
Po recenzi upraveno 23. 5. 2014
K tisku zařazeno 24. 5. 2014

This work, by Psychosom, is licensed under CC BY 4.0