PSYCHOSOM | ��asopis pro psychosomatickou a psychoterapeutickou medic��nu

RADKIN HONZÁK: JAŠÍK NENÍ FOUCOULT

Významný filosof Michl Foucoult se vyjádřil velmi kriticky k tomu, jak dalece psychiatrie pomáhá lidem, kteří jsou označeni za „šílené“, a jak dalece je naopak mocenským represivním systémem, který tyto lidi stigmatizuje, omezuje a násilně izoluje od zbytku společnosti.

Pod jeho vlivem americký psycholog David Rosenhan uspořádal pokus (1973), v němž dokázal, že psychiatrie nemá dostatečný rozlišovací systém, aby mohla spolehlivě diagnostikovat. Poslal osm zdravých lidi s jediným nespolehlivým údajem, který by mohl vyvolat podezření, a jinak bezproblémovou anamnézou a zcela bezproblémovým chováním do osmi psychiatrických zařízení. Všichni byli přijati k hospitalizaci, a přestože nevykázali žádné projevy psychózy, dostali všichni diagnózu, a to sedmkrát schizofrenie a jednou bipolární poruchy.
Jindřich Jašík je kromobyčejnou osobností. Akutní ataku „šílenství“ prožil zčásti v psychiatrické nemocnici, kterou opustil, sotva to bylo možné, a doléčil se doma. O této hluboké zkušenosti napsal útlou knížku Cesta ze schizofrenie (2019), v níž věrohodně léčí své prožitky a cestu k náhledu a vyjasnění mysli. Od propuštění je bez jakékoliv farmakoterapie, šťastně ženatý, otec tří dětí, který je schopen uživit sebe a rodinu.
Na základě své zkušenosti probírá postupy současné psychiatrie, která zásadně jeho postup zavrhuje a považuje za voluntaristický a neodpovědný. Oprávněně argumentuje, že v každém jiném odvětví medicíny si pacient může zvolit, zda nabízený léčebný postup přijme nebo odmítne, až po životně důležité rozhodnutí, které odmítá resuscitaci, v psychiatrii při diagnóze schizofrenie tuto šanci prakticky nemá a bude doživotně krmen léky, které mají řadu nežádoucích účinků, z nichž některé odpovídají negativním příznakům schizofrenie. Nemluvě o zásahu do metabolismu, pohybového systému, sexuality a dalších.
Jašík doporučuje, aby při první atace „šílenství“ měl postižený člověk dostupnou psychoterapii v dostatečném množství a možnost volby, zda chce nebo nechce farmakoterapii. Tak by se u odmítačů mohly projevit sebeúzdravné mechanismy v dostatečné míře, aby mu s pomocí blízkých a podpůrných skupin dovolily žít plnohodnotným životem bez obtíží, bez stigmatizace a bez sociálního vyloučení.
Doporučené postupy shrnuje koncept označovaný jako soterie, podle řecké bohyně zosobňující bezpečí a vysvobození od zla. Soteria je termín, který označuje specifický typ komunitního léčebného zařízení pro lidi s psychotickými krizemi. Vychází z modelu, který se odchyluje od tradičního biomedicínského přístupu a místo toho klade důraz na vytvoření podpůrného prostředí s minimálním užíváním léků.
Jašíkova argumentace je věcná, logická, s mnoha příměry (z hlediska diagnostického potvrzující bezvadně fungující abstraktní myšlení), neagresivní a nemanipulativní. Je to solidně vystavěná myšlenková stavba s pevnými základy. Jeho projekt péče by nasměroval tok peněz za potřebnou osobou, ne do institucí, kde se plno zdrojů poztrácí, jak jsme mohli sledovat nedávno při zcela katastroficky zprasené psychiatrické reformě. To ale současně činí takový postup zcela nereálným, protože zabetonované instituce a farmaceutické firmy představují nedobytné pevnosti.
Jašíkův postup – víceméně uplatňovaný například v Kalifornii jako „recovery net“ – je tak odsouzen do polo-partyzánských aktivit v terénu realizovaných dobrovolníky, kteří budou pracovat v prvním kole nepochybně bez odměny.
Text proto stojí za prostudování a zamyšlení pro všechny, kdo se v pomoci lidem postiženým psychotickou atakou věnují, především ale jim samotným, dál jejich blízkým a zdravotnickým pracovníkům. Také by se měla o tuto problematiku zajímat veřejnost a já bych knížku zařadil do osnov občanské výchovy na střední školy. Když tam mohou věnovat velkolepý objem sexuální výchově, také výchova k soužití s lidmi, kteří se dostali do velmi špatné situace, stojí za to.
Jašík není Foucoult, je ve svém doporučení mnohem smířlivější k psychiatrii, a proto by si zasloužil neméně bohatý ohlas.
Jindřich Jašík: Psychiatrické maximum. Dialogicky.cz, Praha, 2025
Praha 6. 7. 2025

This work, by Psychosom, is licensed under CC BY 4.0