EDITORIAL

Neaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnocení
 

VLADISLAV CHVÁLA: KORONAVIROVÉ ZASTAVENÍ

Zastavilo se všechno. Školy, podniky, obchody, kina, divadla, koncerty, auta, letadla, akce o více než sto, pak třicet, a nakonec ani dva se neměli potkat. Svatby zakázány, (pohřby povoleny), zavřené hranice a někde celá města. Chyběly roušky, desinfekce, respirátory, nemocnice, někde došly i rakve. Pandemie prověřovala schopnosti šéfů vlád vládnout, kompetenci kompetentních a trpělivost trpících.

Ještě před nedávnem nepředstavitelné. Ta rychlost, s jakou přestala letadla křižovat naše nebe, byla ohromující. Zrušili jsme připravenou 18.konferenci psychosomatické medicíny v Liberci.

Kdyby se nebyl svět zastavil, právě dnes by konference končila a rozjížděli bychom se do svých domovů posíleni ve svém odhodlání prosadit bio-psycho-sociální přístup v naší medicíně. Teď se budeme muset bez téhle vzájemné podpory obejít další rok do odložené konference. A co horšího: Zastavilo se i vydávání Psychosomu. Proto vychází až teď dvojčíslo, které držíte v ruce nebo čtete na webu.
Když přešel první úlek, a z kalendáře zmizelo plno najednou zcela postradatelných akcí, jaká to byla úleva! Tak tolik toho děláme zbytečně? Navíc? Svět se roztáčel do nesnesitelných obrátek, pracovní čas se smíchal s osobním, chronos s kairosem, a kdyby se neobjevil koronavirus, kdoví, kde by to skončilo. Není jisté, zda to povede k opravdové změně. Ale to teprve uvidíme. Možná zpomalíme, zchudneme, třeba se spokojíme s málem. Chvíli se zdálo, že se lidé vrací k faktům, volají po jasných číslech, výzkumech, cestách, jak se dostat z ohrožení nikoli jen fantazírováním a plkáním, ale skrze skutečná fakta. Jako by se vraceli znovu k vědě jako autoritě vědění. Zesílila ovšem i propaganda totalitních systémů, takže výsledek je nejistý.
Co tedy vydala tato doba pro naše čtenáře? Radkin je bezkonkurenčně nejproduktivnější autor Psychosomu. Dokazuje to v tomto čísle, kde jej představujeme dokonce jako básníka v Literárním koutku! Svou seriózní práci Dráždivý tračník a emocionalita věnoval památce Jaroslava Zaorálka, a Psychosomu už v létě 2019. Víme, že poslední dobou se Honzák věnuje, kromě svého kabinetu v České televizi také střevnímu obsahu, mikroutům, jak jim říká. Nejspíš v tomto tématu dobře čuje přínos pro psychosomatiku, která se vyvíjí snad příliš psychoterapeutickým směrem. Novinky z této oblasti shrnuje v krátkém přehledu i v tomto čísle. Upozornil nás také na text paní Petry Fojtíkové, která sama na sobě vyzkoušela přenos střevní mikroflóry od dárce jako léčbu svých dlouhodobých potíží. Už delší dobu uvažujeme o publikaci zkušností pacientů z léčby. Tady se naskytla příležitost, protože paní Fojtková poctivě prošla jak psychiatrickou farmakoterapií, tak psychoterapií u psycholožky, ale vyzkoušela i alternativní léčbu tzv. ‚biorezonancí‘. Svou zkušenost umí dobře reflektovat, a proto nám text, z něhož publikujeme ukázky, připadá cenný. Nejcennější je ale její zkušenost s přenosem střevní mikroflóry, kterou si nakonec sama zorganizovala. Je to také svědectví, jak se z původně nepřijatelné metody stává pomalu byznys, ve kterém se dá dobře vydělat i na tom, co většina znás považuje za pouhé nic, náš biologický odpad.
V oddíle Teorie najde čtenář publikaci Kláry Čížkové Tělo- pohyb- krajina, který se věnuje taneční terapii v přírodě. Cenný text vyšel v německém sborníku, takže díky překladu autorky a svolení německé redakce jej předkládáme také našim čtenářům. Slovenské autorky Mazúchová, Kelčíková a Štofániková se věnují tématu, které bylo dlouho u nás hlavní náplní psychosomatiky- psychosociální podpoře rodiček na porodnici. V přehledné práci se mohou pamětníci přesvědčit, kam se věda v této oblasti za ta léta vyvinula.
Pokud se těšíte na texty v Reflexích, jsou tady tentokrát tři. Honzák s kolegyní Krekulovou se věnují problému předsudečného posuzování nemocných podle druhu onemocnění. Vztahu lékaře a pacienta se věnuje i Poněšického text Primát interakce a subjektivity, ve kterém autor shrnuje užitečné postřehy ze své celoživotní terapeutické praxe. Jde o doplněný text poslední kapitoly z autorovy knihy „Proces změny v dynamické psychoterapii“ (Praha, Triton 2019).
Psychosom se drží stále svého kréda nezávislosti na podnikatelích v medicíně, i na programech různých ideologických a aktivistických skupin, tak říkajíc na hraně přežití. Nechceme být čímsi jako samizdatem zdravotnického undergroundu, i když tak někdy vypadáme. Poslední text v Reflexích se týká stále kontroverznějšího tématu transgenderu. Text, který uveřejňujeme byl určen původně pro Vesmír, kde byl jao kontroverzní sice přijat, ale nakonec neuveřejněn. I když jde z hlediska zdravotního o okrajové téma vzhledem k počtu skutečných transsexuálů, nebývale hýbe společností. Navíc je málo symptomů, které by tak silně vyžadovali bio-psycho-sociální přístup jako jsou poruchy sexuální identity. A to znamená vysokou míru spolupráce mezi odborníky všech tří od sebe oddělených vědních oblastí. Proto se mu budeme nejspíš i v budoucnosti věnovat na našich stránkách časopisu psychosomatické a psychoterapeutické medicíny.
V Kryštofově údolí 30.5.2020 V.Chvála

MUDr. Vladislav Chvála

chvala small

This work, by Psychosom, is licensed under CC BY 4.0

Zobrazení: 0