EDITORIAL

VLADISLAV CHVÁLA: MLUVIT SPOLU A VZÁJEMNĚ SE SLYŠET

Mohlo by to vypadat, že Psychosom už vychází jen 2× ročně jako dvojčíslo. Ano, i tentokrát jsme čekali na naplnění obsahu, ale hlavní potíž je v nedostatku času. Ten jsme v psychosomatice pociťovali vždy: více času na pacienta, více času na studium, více času na supervizi, intervizi a semináře! Samozřejmě stojíme o to, aby sami pacienti byli ochotní aktivně spolupracovat na své úzdravě. Jenže čím více pacientů se dožaduje komplexnější léčby, která by více odpovídala jejich jedinečné bio-psycho-sociální realitě a životní situaci, tím méně máme času. A čím jsou pacienti složitější, tím více času potřebujeme na interdisciplinární komunikaci. Není ani tak problém, aby se domluvil lékař s lékařem, protože zastávají stejné paradigma, vidí zhruba totéž, jen se liší podle specializace.

Číst více

EDITORIAL

VLADISLAV CHVÁLA: KORONAVIROVÉ ZASTAVENÍ

Zastavilo se všechno. Školy, podniky, obchody, kina, divadla, koncerty, auta, letadla, akce o více než sto, pak třicet, a nakonec ani dva se neměli potkat. Svatby zakázány, (pohřby povoleny), zavřené hranice a někde celá města. Chyběly roušky, desinfekce, respirátory, nemocnice, někde došly i rakve. Pandemie prověřovala schopnosti šéfů vlád vládnout, kompetenci kompetentních a trpělivost trpících.

Číst více

EDITORIAL

VLADISLAV CHVÁLA: MLČETI ZLATO

Ale co mi zbývá, někdo úvodník napsat musí. I když, jak říkám, mlčeti zlato. Pandemie přišla s podzimem ve své druhé vlně v podobě mnohem méně virtuální, než jak jsme ji tady v Čechách zakusili s příchodem jara. A to byla past.  Zdálo se, že celý ten humbuk kolem pandemie je jen planý poplach, jaký se zdálo před časem WHO vyvolávat kolem ptačí a prasečí chřipky. Nemocné vidět nebylo, ale marně nakoupené zásoby antivirotik ve skladech rezerv státu po jejich expiraci ano. To, v kombinaci s nezvyklým omezením svobod, zřejmě zmátlo překvapivě především psychosomatiky.

Číst více

EDITORIAL

CHVÁLA V.: AŽ SE PRACHY V PRACH OBRÁTÍ

Nevím, jak promluvit o problému peněz. Nerad bych, aby to znělo levicově. Levicových nápadů o kapitálu jsme si užili víc než dost. Taky nad nimi nechci naříkat. To teď dělá skoro každý. Tady v psychosomatickém kontextu by se spíš hodil nějaký biologizující příměr, třeba o krevním oběhu. Jistě nic originálního, když se podíváme na peníze jako na médium, odpovídající krevnímu oběhu: kam tečou, tam se rozvíjí život společnosti, bují a mohutně se diferencují jeho formy. Kam přestanou proudit, život se zastavuje.

Číst více