PSYCHOSOM | ��asopis pro psychosomatickou a psychoterapeutickou medic��nu

HLUBOCE ZAKOŘENĚNÉ: MATEŘSKÁ EMPATIE SPOJENÁ S „EPIGENETICKÝMI“ ZMĚNAMI GENU PRO OXYTOCIN

Vědci ukazují, že modifikace genu pro oxytocin koreluje s osobním utrpením, emoční reakcí související s empatií: Chování rodičů je úzce spojeno se schopností vcítit se do svých dětí. Abychom tedy lépe pochopili, proč někteří rodiče reagují na určité situace určitým způsobem, je zásadní získat vhled do toho, jak je empatie formována. Vědci nyní osvětlili vzájemnou propojenost mezi genem pro oxytocin, strukturou mozku a mateřskou empatií.

Naše schopnost cítit a porozumět emocím druhých, neboli „empatie“, je jádrem našeho prosociálního chování, jako je spolupráce a péče. Vědci rozpoznali dva typy empatie: kognitivní a afektivní. Kognitivní empatie zahrnuje porozumění emocím jiné osoby na intelektuální úrovni, s přihlédnutím k situaci někoho a k tomu, jak by reagoval (například tím, že se „vžiješ do kůže někoho jiného“). Afektivní empatie je na druhé straně druh emoční nákazy, kdy po pozorování jeho výrazu nebo jiných indikátorů nálad instinktivně cítíte něčí emoce. Oba tyto typy silně předpovídají, jak se rodiče budou chovat ke svým dětem, a tím mohou následně ovlivnit psychický vývoj dítěte.

Pokud jde o biologické mechanismy empatie, vědci se zajímají zejména o oxytocin, takzvaný „hormon lásky“. Vysoké hladiny oxytocinu předpovídají citlivé rodičovství, ale není jasné, jak by gen související s oxytocinem mohl generovat rozdíly v empatii a rodičovském chování. Jedním z možných vysvětlení jsou epigenetické změny genu – způsob změny funkce genu bez změny skutečné sekvence DNA. Konkrétně „metylace DNA“ – přidání chemické skupiny zvané „metylová“ skupina na konkrétních místech - do genu pro oxytocin (nazývaného OXT) byla spojena s osobnostními rysy a strukturou mozku u lidí. To vyvolává otázku: může metylace OXT ovlivňovat empatii u matek? Tým vědců z University of Fukui v Japonsku, vedený profesorem Akemi Tomodou, se to rozhodl zjistit ve studii publikované v Psychoneuroendocrinology.

Vědci konkrétně chtěli prozkoumat, jak metylace OXT, struktura mozku a empatie souvisí s chováním matek. Za tímto účelem měřili metylaci OXT pomocí analýz vzorků slin od 57 japonských matek, které se staraly o alespoň jedno malé dítě. Kromě toho použili metodu MRI nazvanou „morfometrie založená na voxelech“ k prozkoumání velikosti oblastí mozku souvisejících s OXT metylací, jejímž cílem je identifikovat jakékoli souvislosti mezi morfologií mozku a metylací DNA. Jde o součást vzrušujícího nového oboru zvaného „zobrazovací epigenetika“, který se snaží vysvětlit chování propojením epigenetických změn s mozkovými strukturami a funkcemi. Nakonec použili dobře zavedený psychologický dotazník k stanovení úrovní kognitivní a afektivní empatie.

Zjištění ukázala, že metylace OXT pozitivně korelovala s „osobní nouzí“ matky související s drsným rodičovstvím. Navíc metylace OXT negativně korelovala s objemem šedé hmoty v pravém dolním temporálním gyrusu. Jinými slovy, vysoká metylace genu pro oxytocin snížila objem mozku v dolním temporálním gyrusu a zvýšila osobní tíseň. „Toto je první studie, která našla korelaci mezi metylací DNA genu pro oxytocin s empatií, a první, která spojuje tuto metylaci s empatií i se změnami ve struktuře mozku,“ uvedl profesor Tomoda. „Takže jsme získali velmi důležitý vhled do vztahu mezi tímto genem a fenotypem – nebo fyzickým projevem genové exprese.“

Vědci také pomocí statistických analýz zjistili, zda metylace DNA ovlivnila změny struktury mozku, nebo naopak. Nenašli však významný vliv objemu šedé hmoty dolního spánkového laloku na metylaci a empatii OXT. To znamená, že se nezdá, že by struktura mozku zprostředkovávala vztah mezi epigenetickými změnami genu OXT a empatií.

Tato zjištění osvětlují složité procesy spojené s mateřskou empatií, které by mohly mít skutečný přínos pro pochopení psychologického vývoje u dětí. Jak vysvětluje profesor Tomoda: „Naše studie skutečně pomáhá objasnit souvislost mezi metylací genu pro oxytocin a empatií rodičů, stejně jako účinky na části mozku související s empatií. Toto porozumění zvyšuje úsilí o lepší pochopení týraných dětí a přispívá k jejich zdravému vývoji.“

Zdroj: Materiály poskytnuté University of Fukui 

Daiki Hiraoka, Shota Nishitani, Koji Shimada, Ryoko Kasaba, Takashi X. Fujisawa, Akemi Tomoda. Epigenetická modifikace genu pro oxytocin je spojena s objemem šedé hmoty a empatií u matek. Psychoneuroendocrinology , 2021; 123: 105026 DOI: 10.1016 / j.psyneuen.2020.105026

V.Ch.

This work, by Psychosom, is licensed under CC BY 4.0