Excerpta

HONZÁK R.: PŘEČETLI JSME ZA VÁS
Obsah Psychosom Med 2016;78(9):975-1113

Letošní poslední dvojčíslo Psychosomatic Medicine přináší soubor článků věnovaných důsledkům nepříznivých okolností v prenatálním a časném věku (ELA – Early Life Adversity) na pozdější vývoj a typ onemocnění a poruch.


Laura Stroud(ová) et al. se zaměřují na důsledky velké depresivní poruchy u matky, která může mít nejrůznější nepříznivé dopady. Zatím Honzak2cbnejsou jasné mechanismy rozdílu mezi depresí, která proběhne prekoncepčně a prenatálně. Autoři soudí, že prenatální deprese matky naruší u dítěte regulaci kortizolu, a dále že má vliv na placentární glukokortikoidní a serotoninergní mechanismy.
Susanne De Rooij(ová) et al. se zaměřili na vlivy prenatální podvýživy, k níž epidemiologicky může docházet při hladomorech a za jejíž důsledky jsou považovány kardiovaskulární, především koronární problémy a zvýšená presorická odpověď na stresové vlivy, přičemž ostatní sympatické a parasympatické funkce se jinak neliší od zdravých a touto zátěží nepostižených osob.


Ekonomický nedostatek v dětství zvyšuje pravděpodobnost rizika zdravotních problémů během celého života, píše ve své studii Melissa Hagan(ová) se spolupracovníky. Jsou zde však jisté další určující vlivy. U dětí ve školce se objevují zdravotní problémy častěji při jejich nízké sinusové respirační arytmii ve stresu a dále v podmínkách negativních vztahů rodičů k dítěti. Tato práce poukazuje na význam protektivního či zhoršujícího vlivu rodinných vztahů.


Diana Whalen(ová) a kol. zkoumali dlouhodobé trajektorie tělesného zdraví s ohledem na předškolní a velmi časné adolescentní zkušenosti s ohrožujícími vlivy, jimiž byl nízký příjem ve vztahu k základním potřebám a psychické poruchy v předškolním věku. U takto postižených dětí stoupala lineárně po dobu desetiletého sledování mezi jejich 3–13 roky somatická morbidita ve srovnání se stabilním stavem u dětí nepostižených.


Ashley Winning et al. stanovili u více než 6000 vzorků dětí index časného sociálního znevýhodnění, vycházející ze šestnácti typických charakteristik, a sledovali, zda se toto znevýhodnění negativně projeví v dospělosti jejich zvýšením kardiovaskulárního rizika. Výsledky potvrzují, že časný psychosociální stres vede k zvýšení kardiometabolických rizik zjišťovaných u sledovaných osob ve věku jejich 45 let.
Lianne Tomfohr-Madsen(ová) et al. zvolila zajímavé téma – problematiky transgeneračního přenosu. Je známo, že zneužití v dětství mívá za následek astma v dospělosti. Autorský tým se zaměřil na otázku, zda dítě matky, která byla ve svém dětství zneužita, ponese nějaké zdravotní následky této její traumatizace. Matky (n = 1551) během těhotenství poskytly informace o tomto traumatu nebo jeho absenci a jejich děti byly vyšetřeny ve dvou letech věku. U dětí traumatizovaných matek byly příznaky astmatu v 7,4016016 %, zatímco u dětí bez této rodinné anamnézy pouze ve 4,2 %, v případě jiných alergií byl poměr 15,69 vs. 9,2 %. Signifikantními mediátory byly depresivní a úzkostné stavy matky jak v těhotenství, tak po porodu.


Edith Chen(ová) a spol. sledovala vliv dvou charakteristik socioekonomického statusu (SES), prestiže a příjmu, na imunitu a na výskyt a průběh dětského astmatu. Vyšší SES má příznivý vliv na vývoj onemocnění, ale zdá se, že každá jeho složka působí jinak. Vyšší prestiž je v souvislosti s lepší kontrolou prostředí, zatímco vyšší příjem je spojen s výhodnějším nastavením imunity a větší senzitivitou ke glukokortikoidům.


Eric B. Loucks se spolupracovníky zjišťoval, zda riziko obezity související s nízkým SES v dětství je modifikováno methylací DNA. Vyšetření prokázala methylaci na 91 CpG místech (=místa DNA, kde ve známé čtyřpísmenné sekvenci ACGT je cytosin následován guaninem) u mužů a 71 místech u žen, tedy na místech relevantních pro obezitu. Výsledky potvrzují, že znevýhodněný SES v dětství může epigeneticky působit na vznik obezity v dospělosti.


V animální studii zjistila Liza Schneper(ová) se spolupracovníky, že mláďata makaků, která v dětství brzy osiřela, mají v dospělosti telomery v leukocytech kratší ve srovnání s jedinci, kteří vyrůstali s matkou.
Katie McLaughlin(ová) a spol. sledovala souvislosti mezi násilím, jemuž je dítě vystaveno, a bolestí v časné adolescenci, a došla k závěru, že dítě vystavené násilí má větší riziko, že bude trpět bolestmi hlavy, chronickými bolestmi, astmatem a alergiemi a že nejvýrazněji se tyto souvislosti objevují u časného výskytu bolesti dolních zad (low back pain). K podobným výsledkům se dopracovaly Sophia You a Mary Meagher(ová), které místo fyzického násilí sledovaly šikanu a vnímání bolesti a konstatovaly analogické výsledky, které vysvětlují zvýšenou centrální senzitizací. A na závěr Jessie Baldwin(ová) a kol. ve studii na dvojčatech šikanu v dětství vztahuje k obezitě v dospělosti.

4. 12. 2016 Radkin Honzák