Vydání 1-2/ 2022
KRÁTCE 4
POZOR NA VĚDECKÉ PRÁCE: AŽ 2/3 Z NICH NELZE REPRODUKOVAT!
Vědeckým výzkumem se zaštiťuje stále více i naše medicína. Co nebylo vědecky prokázáno, neexistuje. Spoléhání na vědecké důkazy může být ale ošidné. Při podrobnějším pohledu na více než 12 000 výzkumných prací o buněčné biologii rakoviny prsu pomocí automatické textové analýzy v kombinaci s umělou inteligencí „robotického vědce“ Eve se ukázalo, že jen 1/3 výsledků lze reprodukovat.
Nakonec se ukazuje, že velmi záleží na tom, kdo konkrétně pokus reprodukuje, jde tedy také o vysoce subjektivní činnost, jakou bychom u vědy zbožňující objektivitu nečekali.
Problém nedostatečné reprodukovatelnosti je jednou z největších krizí, kterým moderní věda čelí. Vědci pod vedením University of Cambridge analyzovali více než 12 000 výzkumných prací o buněčné biologii rakoviny prsu. Po zúžení souboru na 74 prací vysokého vědeckého zájmu byla méně než jedna třetina – 22 prací – shledána jako reprodukovatelná. Ve dvou případech se Evě podařilo učinit nečekané objevy.
Výsledky zveřejněné v časopise Royal Society Interface ukazují, že je možné využít robotiku a umělou inteligenci k řešení krize reprodukovatelnosti.
Úspěšný experiment je takový, kdy jiný vědec v jiné laboratoři za podobných podmínek může dosáhnout stejného výsledku. Ale více než 70 % výzkumníků se o to pokusilo, ale nepodařilo se jim reprodukovat experimenty jiného vědce. Více než polovině se nepodařilo reprodukovat některé ze svých vlastních experimentů: to je krize reprodukovatelnosti.
„Dobrá věda se spoléhá na to, že výsledky jsou reprodukovatelné, jinak jsou výsledky v podstatě bezvýznamné,“ řekl profesor Ross King z Cambridge's Department of Chemical Engineering and Biotechnology, který výzkum vedl. „To je obzvláště důležité v biomedicíně: pokud jsem pacient a čtu o slibné nové potenciální léčbě, ale výsledky nejsou reprodukovatelné, jak mám vědět, čemu mám věřit? Výsledkem by mohlo být, že lidé ztratí důvěru ve Vědu.“
Před několika lety King vyvinul robotickou vědkyni Eve, počítačový/robotický systém, který využívá techniky umělé inteligence (AI) k provádění vědeckých experimentů.
„Jednou z velkých výhod používání strojů k provádění vědy je, že jsou přesnější a zaznamenávají detaily přesněji, než to dokáže člověk,“ řekl King. „To je dělá vhodnými pro reprodukování vědeckých výsledků.“
Pro aktuální článek se tým zaměřil na výzkum rakoviny. „Literatura o rakovině je obrovská, ale nikdo nikdy nedělá stejnou věc dvakrát, takže reprodukovatelnost je obrovský problém,“ řekl King. „Vzhledem k obrovskému množství peněz vynaložených na výzkum rakoviny a obrovskému počtu lidí postižených rakovinou po celém světě je to oblast, kde naléhavě potřebujeme zlepšit reprodukovatelnost.“
Zatímco v tomto experimentu bylo zjištěno, že pouze 22 ze 74 dokumentů je reprodukovatelných, vědci tvrdí, že to neznamená, že zbývající dokumenty nejsou vědecky reprodukovatelné nebo robustní. „Existuje mnoho důvodů, proč konkrétní výsledek nemusí být reprodukovatelný v jiné laboratoři,“ řekl King. „Buněčné linie mohou někdy například změnit své chování v různých laboratořích za různých podmínek. Nejdůležitější rozdíl, který jsme zjistili, byl ten, že záleží na tom, kdo experiment provádí, protože každý člověk je jiný.“
King říká, že tato práce ukazuje, že automatizované a poloautomatické techniky by mohly být důležitým nástrojem, který pomůže řešit krizi reprodukovatelnosti, a že reprodukovatelnost by se měla stát standardní součástí vědeckého procesu.
„Je docela šokující, jak velkým problémem je ve vědě reprodukovatelnost, a bude to vyžadovat kompletní přepracování způsobem, jakým se dělá spousta vědy,“ řekl King. „Myslíme si, že stroje hrají klíčovou roli v tom, aby to pomohly opravit.“
My bychom chtěli dodat, že dominance vědy nad praxí je v naší medicíně stále větší. Tlak na správný postup podložený vědeckým výzkumem a despekt ke zkušenosti lékaře může být zavádějící, pokud vezmeme v úvahu, jak nízká je reprodukovatelnost zásadních prací. A to nemluvíme o těch méně zásadních. To neznamená, že se chceme za psychosomatickou medicínu zříci výzkumu, ale voláme po rovnováze všech aspektů původního záměru EBM: integraci nejlepších výzkumných výsledků s „klinikovou odborností a pacientovými hodnotami“ (Committee on Quality of Health Care in America, Institute of Medicine, 2001, s. 47).
Citace článku:
Katherine Roper, A. Abdel-Rehim, Sonya Hubbard, Martin Carpenter, Andrey Rzhetsky, Larisa Soldatova, Ross D. King. Testování reprodukovatelnosti a robustnosti literatury o biologii rakoviny pomocí robota. Journal of The Royal Society Interface, 2022; 19 (189) DOI: 10.1098/rsif.2021.0821
Web7master s.r.o.