DISKUSE

Zobrazení: 0

Hodnocení uživatelů: 5 / 5

Aktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnocení
 

Z DOPISU STUDENTKY LÉKAŘSKÉ FAKULTY
…A pak mám ještě jednu takovou troufalou otázku/přání. Drží se mě poslední dva roky (vlastně od té doby, co jsme ve škole došli ke klinické praxi) takové přání a možná trochu výčitka fakultě – ráda bych na škole měla kurz komunikace, rozumného přístupu k pacientovi. Je to ode mě dost naivní představa,...

Dobrý den,
jsem Vaší dcery spolužačka Bára, potkaly jsme se spolu na Colours jedno odpoledne, brunetka s bílou košilí, kterou jste mi chválila :-) Už dlouho o Vás slýchávám jako o paní doktorce, která v profesním životě dokázala, co já bych si jednou přála. Takovým mým snem je být pediatričkou na obvodě, protože si sebe absolutně nedokážu představit v nemocnici, ráda bych s pacienty trávila alespoň trochu času a potkala je víckrát než jednou, navázala s nimi nějaký vztah a měla možnost si jejich nemoci dávat do kontextu. A pak se mnou už dlouho rezonuje psychosomatika…
…A pak mám ještě jednu takovou troufalou otázku/přání. Drží se mě poslední dva roky (vlastně od té doby, co jsme ve škole došli ke klinické praxi) takové přání a možná trochu výčitka fakultě – ráda bych na škole měla kurz komunikace, rozumného přístupu k pacientovi. Je to ode mě dost naivní představa, jak jsem už byla několikrát upozorněna, ale někde ta změna přijít musí a jsem si jistá, že si toho všímá více a více mediků. Bohužel účast na některých praxích je úplně šílená, co se týče přístupu k pacientovi, je nám za vzor často předkládán vyhořelý doktor, který pacienta rozhodně nebere jako sobě rovného, nebo hůř, mladý doktor, který je semletý systémem už v prvních letech své praxe. A když už to nejsou naše praxe, tak my opravdu nevíme, jak se v určitých situacích chovat, jak podávat informace atd. Zvlášť když to pak někdo nemá takříkajíc v krvi a pacientovi (lidem) se ani nedokáže podívat do očí. Bylo mi už mockrát řečeno, že pokud to v sobě člověk nemá, tak se to ani nenaučí. Nebo že je to sice pěkné, ale nemocniční provoz a tlak na výkon doktora to stejně neumožňuje. Ale stejně si říkám, že běžné situace, každodenní provoz tomu naopak může pomoct. Víme, že budeme sedět za počítačem, že budeme muset vypisovat lejstra a tomu můžeme uzpůsobit svoje chování, fráze, postoj, způsoby. Ideální by bylo, kdybychom na sebe měli více času. Ale nevidím moc důvod, proč tu chvíli, kterou spolu má doktor s pacientem strávit, nejde zefektivnit a zpříjemnit. Jak říkala moje maminka po vyšetření – bylo jí řečeno, ať si před vyšetřením odloží, tak se svlékla do spodního prádla a čekala. Pak dostala vynadáno, že se nesvlékla do naha. Přitom by jen stačilo říct konkrétně, co má udělat. Což je spíš takové úsměvné, zvlášť jestli takovou diskusi vede sestřička s každým pacientem :-) Ale když jsme byli na praxi v pneumologické ordinaci a pacient se měl během deseti minut rozhodnout, zda chce transplantaci plic, o které se před chviličkou dozvěděl a vlastně ani neví, co se s ním stane, už tak úsměvné nebylo. Zkrátka na škole nám opakují, jak je důležité pacientovi podat ruku a oslovovat ho jeho titulem, ale nikdy jsme si nic nezkusili. Možná vytvořit si takový arsenál frází, modelových situací, po kterých člověk může skočit, když už pak v té praxi je. Nebo naopak lidi, jako jsem třeba já, učit, jak si udržovat profesionální vztah, stát si za svým a tak.
Nejlepší by bylo, kdyby to šlo jako volitelný předmět, ale určitě by úplně stačilo, kdyby to dělal někdo externí. Úplně nejlepší by bylo, kdyby takové kurzy pak bral v potaz i případný zaměstnavatel a pro mediky to pak třeba bylo atraktivnější. A protože jsem si tak vymyslela, že k tomu psychosomatici mají blízko, zažili doktorskou praxi a mají psychologický výcvik, rozhodla jsem se, že se zeptám Vás. Zda se něco takového nechystá nebo by se nemohlo chystat a jestli neznáte někoho, kdo by nám s tím mohl pomoci. A případně něco realizovat.

(Studentské povzdechnutí (dopis studentky medicíny obdivované lékařce, uveřejněný se svolením autorky)

Bára Schmidtová

Do redakce přišlo 8.11.2018
K tisku zařazeno se svolením studentky i adresáta 15.12.2018
Konflikt zájmů není znám

This work, by Psychosom, is licensed under CC BY 4.0