PSYCHOSOM | ��asopis pro psychosomatickou a psychoterapeutickou medic��nu

ÚZKOST A DEPRESE DĚTÍ RYCHLE KLESLY PO ZNOVUOTEVŘENÍ ŠKOL KVŮLI COVIDU

Výzkumníci zjistili, že děti, které se během covidu vrátily do školy, měly mnohem méně psychiatrických diagnóz než ty, které zůstaly na on-line výuce. Úzkost, deprese i ADHD poklesly, jakmile se prezenční výuka obnovila. Výdaje na zdravotní péči spojené s těmito stavy také klesly. Největší zlepšení zaznamenaly dívky, což zdůrazňuje důležitost školní struktury a podpory.

Klíčové body
• Děti, které se během pandemie covidu 19 vrátily do prezenční školy, měly mnohem menší pravděpodobnost diagnózy duševní poruchy než děti, jejichž školy zůstaly zavřené. Bylo zaznamenáno snížení úzkosti, deprese a ADHD, přičemž největší zlepšení zaznamenaly dívky.
• Výdaje na péči o duševní zdraví po znovuotevření škol výrazně klesly a do devátého měsíce dosáhly 11procentního poklesu.
• Tento výzkum představuje jednu z dosud největších a nejkomplexnějších analýz toho, jak pandemické uzavření škol ovlivnilo duševní zdraví dětí.
„Naše výsledky poskytují pevné důkazy rodičům, pedagogům a tvůrcům politik, že prezenční výuka hraje klíčovou roli v pohodě dětí,“ řekla hlavní autorka Rita Hamad, profesorka sociální epidemiologie a veřejné politiky. „Zjištění nabízejí poučení pro budoucí nouzové situace ve veřejném zdraví a poskytují vhled do toho, proč se duševní zdraví dětí během pandemie zhoršilo.“
Aby získali podrobnější obraz, výzkumný tým zkoumal zdravotní diagnózy a informace o výdajích u 185 735 dětí ve věku od pěti do osmnácti let od března 2020 do června 2021. Datová sada ukázala, zda dítě podstoupilo léčbu duševního zdraví nebo si vyzvedlo lék související s úzkostí, depresí či ADHD.
Výzkumný tým nastínil několik možných příčin duševních obtíží, které děti zažívaly během zavření škol. Patřily sem omezené sociální interakce, narušené spánkové rutiny, více času u obrazovky, horší stravovací návyky, akademické obtíže, rodinný stres spojený s ekonomickými potížemi nebo zvýšeným časem stráveným doma a omezený přístup ke školním službám duševního zdraví.
„Při zvažování budoucích nouzových situací v oblasti veřejného zdraví tato studie naznačuje, že je třeba upřednostnit bezpečné znovuotevírání škol a zajistit, aby děti měly přístup k sociálním a emocionálním zdrojům, které školy poskytují,“ řekl Hamad. „Politici by se měli zaměřovat nejen na kontrolu infekcí, ale také na duševní pohodu dětí, při čemž by si uvědomovali, že školy jsou klíčovou součástí jejich podpůrného systému.“

Zdroj: Pelin Ozluk, Jeff Romine, Gosia Sylwestrzak, Rita Hamad. Dopad znovuotevírání škol na duševní zdraví dětí během COVID-19: Kvazi-experimentální důkazy z Kalifornie. Epidemiologie, 2025; DOI: 10.1097/EDE.00000000000001930
(V.Ch.)

This work, by Psychosom, is licensed under CC BY 4.0