Diskuse

BAŠTECKÁ B.: KOMENTÁŘ K ČLÁNKU EVIDENCE BASED MEDICINE? ANEB O AUTORITĚ, SVOBODĚ A ZODPOVĚDNOSTI

Vladislav Chvála mi dal k recenzi článek právníka I. Telce. „Recenzovat ho nemůžu,“ řekla jsem, „protože nejsem právník. Můžu ale napsat komentář ze své vlastní pozice a říct, proč s vyzněním článku nesouhlasím.“ „Mně se ten článek líbí, protože souzní s tím, co si myslím,“ řekl na to šéfredaktor.

Číst více

PRO PRAXI

VERNÝ I. SYPTÓMY AKO PROCES. PSYCHOSOM 2017; 15(3), S.196-202

SOUHRN: Procesovo orientovaná psychológia alebo POP ponúka podporu sebaspoznávania na ceste k Neznámu. POP sa riadi predpokladom, že kľúč k riešeniam je obsiahnutý v samotných problémoch či narušeniach. POP je fenomenologicky založená metóda, ktorá vychádza z presvedčenia, že každý človek a každý ľudský systém sa nachádza v prirodzenom prúde vývoja, ktorý sám v sebe dáva zmysel. Našou úlohou ako terapeutických pomocníkov je tento proces stopovať, podporiť a vyvinúť. POP ponúka modely, metódy a nástroje na sprevádzanie zmien.

Číst více

PRO PRAXI 1

SKORUNKA D.: PORUCHA NA DUCHU, NEBO ŽIVOTNÍ DILEMA? Psychosom 2016; 14(4),s. 228- 224

(Psychosomatická perspektiva a psychoterapeutický přístup v ambulantní psychiatrii)

Příspěvek je věnován aplikaci psychosomatické perspektivy založené na bio-psycho-sociálním modelu v ambulantní psychiatrické praxi. Autor předkládá pět základních tezí, jež považuje za výchozí předpoklady k prosazování bio-psycho-sociálního pojetí a psychoterapeutického přístupu v psychiatrii. Bio-psycho-sociální pojetí je spolu s psychoterapeutickým přístupem podle autora nezbytné pro koordinovanou a efektivní spolupráci s dalšími odborníky v systému péče o duševní zdraví.

Číst více

RECENZE

CHVÁLA V.: PŘÍRUČKA PRO PŘIPRAVENÉ. Psychosom 2016; 14(4), s.275-278

Recenze knihy Zbyňka Vybírala: Jak se stát dobrým psychoterapeutem. Portál 2016, ISBN 9788026211044. 190 stran.Přečetl jsem publikaci Zbyňka Vybírala Jak se stát dobrým psychoterapeutem a chci ji doporučit hlavně lékařům, kteří se věnují, nebo chtějí věnovat psychosomatice.

Číst více

REFLEXE (3)

JAN PONĚŠICKÝ: PRIMÁT INTERAKCE A SUBJEKTIVITY TERAPEUTA V PSYCHOTERAPII

Co se odehrává a působí během psychoterapie jsou vzájemné interakce dvou subjektů, a to jak vzájemné reagování na sebe, tak i oboustranné vciťování, identifikace. Terapeut se snaží postupovat dle svého odborného zaměření, které však do značné míry odpovídá jeho subjektivním postojům, či příslušnou metodu posléze modifikuje, přizpůsobuje vlastní osobnosti.

Číst více

REFLEXE 3

JAN PONĚŠICKÝ: PSYCHOSOMATICKÁ MEDICÍNA A PSYCHOTERAPIE

Psychosomatická medicína se zabývá vzájemnými vztahy mezi duševními, sociálními a tělesnými procesy. Tyto interakce jsou v současnosti vědecky i klinicky evidentní, čímž je psychosomatická medicína součástí evidenc-based léčby v ambulantním i klinickém sektoru. Dnes již každý třetí dospělý jedinec onemocní během svého života psychogenním/ psychosomatickým onemocněním. Bohužel nejsou stále ještě psychické a psychosomatické poruchy včas rozpoznány.

Číst více

REFLEXE 4

ONDŘEJ MASNER: RAKOUSKÉ ZDRAVOTNICTVÍ MÁ NOVOU ATESTACI Z PSYCHOSOMATICKÉ MEDICÍNY

Od loňského roku existuje v Rakousku nová nástavbová atestace z Psychosomatické medicíny. Je dosažitelná pro lékaře se základní klinickou atestací z vybraných oborů (celkem 24 oborů) či atestací z všeobecné medicíny. Má doplnit psychosomatické vzdělání lékařů uvnitř jejich původní specializace tak, aby nové dovednosti mohli využívat v diagnostice a léčbě pacientů svého oboru. Konkrétně to znamená, že cílem nového vzdělání je zajistit pro klinické obory jako urologie, neurologie, dermatologie a jiné, kolegy s psychosomatickým vzděláním.

Číst více

REFLEXE 5

RADKIN HONZÁK: MEDICÍNA MUSÍ UDĚLAT NĚKOLIK NEPOPULÁRNÍCH KROKŮ, ABY ZŮSTALA ČISTÁ A UŽITEČNÁ

Především je naprosto nezbytné, aby medicína už konečně přestala vnímat člověka jako oživený rozumný stroj, standardně nastavený biologický preparát a konečně pokorně přijala za svou tu nepopíratelnou pravdu a skutečnost, že emoce jsou tělesné stavy, které nastavují lidský organismus do zásadně odlišných biologických poloh. Že smutný člověk je něco zcela jiného než veselý člověk, a zcela jinak než ti dva bude fyziologicky nastaven zklamaný vzteklík.

Číst více

TEORIE

JAN PONĚŠICKÝ: POKUS O INTEGRACI PSYCHOSOMATICKÝCH TEORIÍ

Článek se zabývá otázkou, zda je stres s jeho tělesnými důsledky konečným článkem vzniku (nejen) psychosomatických onemocnění. Psychosomatické teorie se liší pouze v tom, že popisují různé psychosociální situace v interakci s určitou osobností vedoucí ke stresu a vzniku symptomů.

Číst více

VÝZKUM 1

BUREŠOVÁ N.: PŘÍSTUP ČESKÝCH PEDIAATRŮ K PSYCHOSOMATICE, PSYCHOSOM 2017; 15(2)

U dětí a dospívajících se setkáváme s psychosomatickým onemocněním častěji než u dospělých. Tělo jako prostředek komunikace vyjadřuje nejen vlastní duševní zátěž, ale i nerovnováhu v rámci celého rodinného systému. Pediatr pak většinou stojí na samém začátku léčby psychosomatických pacientů a jeho úloha je nepostradatelná i na úrovni komunikace s pacientem a spolupráce s dalšími odborníky.

Číst více

Z KONFERENCÍ

KOHÚT J.: CREATING CONNECTIONS 2015 – REZILIENCIA. Psychosom 2016; 14(4) s. 280-284

Prežitie vďaka prepojeniu:V polovici apríla sa v Holandskom Kaatsheuveli uskutočnila konferencia pre odbornú, ale aj laickú verejnosť s názvom Creating Connections. Ústrednou témou bola téma reziliencie. Za týmto slovíčkom s francúzskym, či latinským sexepílom sa skrýva pojem definujúci schopnosť človeka prežiť, adaptovať sa a vzdorovať potencionálne nepriaznivým vplyvom.

Číst více